Přírodní památka Kalspot je mokřadní louka, která byla ještě v druhé polovině minulého století volnou vodní plochou s průměrnou hloubkou kolem 50–70 cm.
Nachází se zhruba 20 km západně od Prahy mezi vesnicemi Kamenné Žehrovice a Doksy v okrese Kladno a její rozloha je přibližně 3,58 ha (odkaz na mapu zde). Po jeho okraji prochází také naučná stezka KČT pod názvem Drvotova. Ta informuje nejen o historii a vývoji Kalspota, ale také o těžbě pískovce pro nejcenější české historické památky, o dalších důležitých přiírodních biotopech v okolí nebo o staré koněspřežce (info o stezce zde).
V těsné blízkosti protéká Loděnický potok, jenž ji zásobuje vodou a který je mezi místními dobře znám jednoduše jako Kačák. Ovšem po záplavách, které rozvodnily i tento jinak neškodný potok, bylo jeho koryto v okolí Kalspota uměle prohloubeno. Byl to klasický zásah člověka za účelem ochrany majetku s nevědomým obětováním pestrého biotopu. V důsledku zásahu totiž došlo k poklesu hladiny spodní vody a celá oblast Kalspota začala vysychat.
Příroda se nezastavila a přirozenou sukcesí zde vznikla mokřadní společenstva vhodná pro celou řadu rostlin, hmyzu, obojživelníků i ptáků. V roce 1986 byla oblast vyhlášena chráněným územím. Během několik suchých let se kvůli nedostatku vody sukcese zrychlila natolik, že jednotlivé zbytky vodních ploch začaly zcela vysychat. Nádrže se zazemňovaly a tím se rapidně ztížily podmínky pro rozmnožování ohrožených obojživelníků, ale i životaschopnost chráněného biotopu jako celku. V roce 2001 proto došlo k asanačnímu zásahu a na místě bývalé vodní plochy byly vybagrovány tři umělé tůně s nepravidelným příčným profilem. Tím se výrazně zlepšily podmínky pro živočichy a diverzita druhů stoupla.
Další roky ale byly ještě sušší a pokusy o záchranu území mohly začít na novo. Kvůli chybějící vodě všechny tři tůně vyschly takřka úplně a obnaženoé plochy rychle obsadily semenáčky orobinců a dalších rostlin. Tím by proces sukcese postupem času dospěl do fáze křovinatého porostu. Ještě později do podoby lesa a celý mokřadní ekosystém by byl nenávratně pryč.
Černé vyhlídky mokřadu ale nezůstávají nepovšimnuty. Během roku 2017 byla vysekána značná část orobincového porostu a vyhloubena jedna nová tůň v nejjižnější části, nejblíže potoku. Další tůň v severní části zadržuje vodu během vlhčích období roku v rámci možností sama a nedošlo k jejímu úplnému pohlcení vegetací. Vysazeno bylo i několik nových stromů podél potoka, které se začlení do aleje tvořící starou přirozenou hráz. Nahradily tady několik statných stromů, které už musely kvůli stáří, zdravotnímu stavu nebo nestabilitě ustoupit a své místo nabídnout mladším. Doufejme, že rok 2018 bude k oblasti Kalspotu alespoň trochu šetrnější a že aktivity ochránců životního prostředí nepoleví.
Kalspot je jedinečný tím, že na relativně malém prostoru skýtá domov velmi pestrému ekosystému. Pokud bude zachován, jistě se znovu stane domovem mnoha různých druhů. Mezi nimi můžeme jmenovat čolky obecné, horské a velké, skokany štíhlé, skřehotavé, zelené a hnědé, kuňku obecnou nebo ropuchu obecnou či zelenou. Ze zástupců rostlin zdobí oblast například zbochan vodní, orobince, rákosy, ostřice, sítiny, žabník jitrocelový, halucha vodní, kyprej obecný, kosatec žlutý, tužebník jilmový, zevar vzpřímený a za zmínku stojí i exempláře silně ohroženého bazanovce kytkokvětého. Všechny tyto druhy jsou nyní v rukou lidí, kteří se Kalspot snaží zachránit před vyschnutím a postupující sukcesí, jenž se dala do pohybu na základě nevhodného zásahu do koryta potoka.
zdroj: tabule Drvotovy naučné stezky a pozorování dění v lokalitě
