01.06.2018
Na každého člověka ročně průměrně připadá přes 500 kg komunálního odpadu. Všimli jste si, odkud se odpady ve vaší domácnosti berou? Velkou část si kupujeme, a proto je šetrnějším způsobem, i když méně pohodlným, nakupovat do vlastních obalů. Bezobalové obchody se rozrostly v loňském roce po celé republice, ani Kolín není výjimkou. Víte, že do vlastního termohrnku vám prodají kávu například v pekařství u Hankovce?
První obchod, kde se nakupuje do vlastních pytlíků a nádob, otevřela nezisková společnost Bezobalu v Praze. Cílem bylo přinést do Česka dobrou praxi ze zahraničí – koncept bezobalových obchodů jako způsob, jak snížit množství odpadu. Další bezobalové obchody vznikly vloni a mezi ně se na podzim zařadil i obchod na Statku na Rynku v Pašince u Kolína, kde žije 340 obyvatel. Dvakrát týdně tu Veronika Rišianová a Jitka Trutnovská přímo na statku přivítají každého, ať už si doveze své nádoby nebo ne. Zatímco Jitka měla šetrné nákupy ve velkém jako koníčka, Veroniku oslovila kniha Bezodpadová domácnost od Američanky Bey Johnson.
„Naši zákazníci se naučili nosit si vlastní obaly. Málokdy přijde někdo nepřipraven. Lidé nám nosí vymyté sklenice od zavařenin, nebo máme k dispozici nové sklenice či pytlíky látkové nebo z recyklovaného papíru. Říkaly jsme si, že do supermarketu stejně lidé jezdí, takže to nebude takový problém sem popojet, a ještě navíc se rodiče s dětmi mohou podívat na zvířátka, co tu chováme,“ říká Veronika, která na statku žije se svou rodinou. „V budoucnu plánujeme vlastní mlékárnu a prodej ovčích sýrů a jehněčího masa. Máme malé pastviny, chováme ovce a kravky. Chodí už i tací, co už nakupují jen bez obalu.“
V obchodu převládají trvanlivé potraviny. Mléčné výrobky ve skle nebo v povoskovaném papíře jednou týdně vozí rodinná mlékárna z Vysočiny. „My nejsme zdravá výživa, jak si většina lidí myslí, ale chceme prodávat zdravé věci. Plno výrobků máme v biokvalitě, najdete tu i dobroty pro radost – třeba sušenky ze Zemanky nebo gumové medvídky,“ upřesňuje Jitka, která už několik let trpí celiakií. V obchodě sází na lokální produkty – řepkový olej pochází přímo z Kolína, káva je z lokální pražírny z Přítok. I dodavatelé respektují myšlenku redukce obalů, takže olivový olej vozí ve 30litrovém barelu. Biopekárna Zemanka zase plní do obalů obchodu nebo si obaly jen vymění.
Přímo v Kolíně má svůj bezobalový Obchuudek Zuzana Janglová, která jako skautka žije ekologií už odmala. Provozuje také e-shop s ekologickými produkty a přírodní kosmetikou, šije utěrky a lněné pytlíky a ráda na téma bezodpadová domácnost přednáší a inspiruje ostatní. Sama nakupuje do vlastních pytlíků a většinou se setkává s kladnou odezvou: „Jen na začátku jsem byla trochu nejistá. Teď už chodím s dobrou náladou a je to v pohodě, jen jednou se mě prodavačka zeptala, zda to myslím vážně. Je třeba být dost rychlý, nebo jim nejdřív podat pytlík a pak říci co chci, protože mají zažitou rutinu.“ Někdy se může stát, že se člověk musí rozhodnout, zda si například uzeninu koupí nebo ne, když mu ji do vlastní nádoby dát odmítnou. Některé potraviny jako třeba tofu a mléčné výrobky Zuzka nakupuje v obalu. Pro mléko do vlastních lahví jezdí na farmu u Kolína.
Eliška a Tomáš Tesařovi jsou také majiteli knihy Bezodpadová domácnost a sami se snaží o předcházení vzniku odpadu a opakovanou použitelnost obalů. „Používáme látkové sáčky, nekupujeme v pytlíkách. Lidé se hodně diví a pozorují nás, i pokladní se někdy zarazí s otázkou, a to je co!? Setkáváme se s různým přístupem, občas jsou protivné, protože do toho není vidět. V Tesku jsou pokladní naprosto v pohodě. Měl jsem pár událostí, kdy jsem byl na vážkách a na konci jsem si řekl ne, tolik to nepotřebuju. Víc sleduju odkud potraviny pochází, protože papriku z Maroka fakt nepotřebuju. Člověk ale někdy nemá na výběr. Naše priorita je vařit ze sezónních, lokálních a bezobalových potravin, byť je to méně pohodlné,“ vysvětluje Tomáš.
Pro Elišku nákupy představují sociální věc, proto ráda nakupuje v malých obchodech jako je Náš grunt nebo Slunečnice: „Já se těším na ně a oni se těší na mě.“ Do obchodu Náš grunt se vydává pro čerstvé a lokální potraviny, pro zeleninu na farmářské trhy na náměstí. Prodejna Slunečnice nabízí potraviny rostlinného původu bez cukru a lepku, nemléka a nejogurty z mandlí či máku, raw menu na objednávku nebo třeba boty barefoot pro bosou chůzi. V obchodě je dokonce možné namlít zakoupené obilí nebo si stočit ekologické prací prostředky do vlastních lahví. Další bezobalové obchody po celé republice najdete na bezodpadové mapě Reduca na stránkách https://mapa.reduca.cz.
více …
22.04.2018
Rády se o někoho staráte? Jste doma samy a je vám smutno? Máte rády děti a z nějakého důvodu je nemůžete mít u sebe? Nebo potomci odrostli, vnoučata jsou zatím v nedohlednu a máte stále chuť a dost energie se o někoho starat?
Rády byste zažily pocit rodinné pohody? Staňte se „náhradní babičkou“ a odměnou Vám bude úsměv a radost dětí! Přihlaste se do Trojlístku.
Zájemkyně o roli náhradní babičky se mohou hlásit prostřednictvím e-mailu trojlistek@crsp.cz, nebo na telefonu 605 234 509.
Více Trojlístek.
Informace přinesl brněnský deník v článku Hledý se hlídání. Na náhradní babičku čekají rodiny v Brně v pořadníku.
více …13.04.2018
Po zimní přestávce České dráhy znovu otevírají oblíbené cyklopůjčovny v železničních stanicích v Praze a středních Čechách.
Kromě celoročně otevřené půjčovny ve stanici Praha-Smíchov bude letos ve středních Čechách fungovat dalších sedm půjčoven – v Berouně a šesti dalších v Polabí. K dispozici tu budou kvalitní krosová kola, horská kola a v některých stanicích navíc také elektrokola a koloběžky. Půjčovny v Polabí a v Berouně budou v provozu od 30. března až do 31. října.
Půjčovny budou letos otevřené ve stanicích Praha-Smíchov, Beroun, Mělník, Neratovice, Lysá nad Labem, Nymburk hl.n., Poděbrady a Kolín. K dispozici tu jsou kvalitní krosová kola v dámském i pánském provedení, dětská kola a v některých stanicích také elektrokola (ve stanici Praha-Smíchov) a koloběžky (ve stanicích Praha-Smíchov a Nymburk hl.n.).
S vypůjčenými bicykly je možné naplánovat řadu zajímavých tras malebnou krajinou Polabí nebo Českého krasu, a to bez starostí z přepravy kol na místa výletů. Vypůjčená kola je možné zdarma přepravit po řadě tratí v Praze a Středočeském kraji a výhodou je také možnost kola bezplatně uschovat, a to ve stanicích Beroun, Čáslav, Karlštejn, Kutná Hora hl.n., Libice nad Cidlinou, Mělník, Praha-Smíchov a Velký Osek. Bicykly z vybraných půjčoven v Polabí je navíc možné vrátit v některé z půjčoven v okolí (např. kola z hlavního nádraží v Nymburce lze vrátit ve stanicích Kolín, Lysá nad Labem nebo Poděbrady). Díky tomu si můžou cykloturisté naplánovat řadu výletů bez nutnosti vracet se do výchozí stanice.
Zájemcům nabízí dopravce kvalitní kola s předpisovou výbavou a pravidelným servisem. Při zapůjčení kola je nezbytné podepsat nájemní smlouvu, předložit dva osobní doklady (občanský, řidičský průkaz nebo např. In Kartu ČD), zaplatit půjčovné a složit vratnou kauci. Podrobnosti jsou na webu www.cd.cz/cdbike.
Obliba cyklopůjčoven ČD trvale roste
Cyklopůjčovny Českých drah jsou stále oblíbenější. V Praze a okolí loni využilo tuto službu celkem 1 638 zákazníků, což je zhruba o 130 více než v roce 2016. Podobně jako v roce 2016 byl i v loňském roce největší zájem o půjčení kola ve stanici Praha-Smíchov. S celkem 902 výpůjčkami byla tato pobočka nejvyužívanější nejen ve středočeském regionu, ale i v celé České republice. V Polabí si loni půjčilo kolo celkem 736 cykloturistů, meziročně o 160 více. Nejvyužívanější přitom byly půjčovny ve stanicích Poděbrady (265 výpůjček), Nymburk hl.n. (179 výpůjček) a Kolín (106 výpůjček).
Po celé republice bude letos možné vypůjčit si kola v celkem 67 půjčovnách, v dalších 24 stanicích pak po předchozí objednávce. Kola tak budou dostupná v celkem 91 stanicích. Loni České dráhy vypůjčili po celé republice celkem 9 222 kol, což je o 14 % více než v roce 2016. Tehdy ČD zaznamenaly celkem 8 068 výpůjček. Nejvíce kol si zákazníci půjčili v Jihočeském kraji (2 425 výpůjček), v Praze a okolí (1638 výpůjček), Jihomoravském kraji (1 083 výpůjček) a Olomouckém kraji (965 výpůjček). Půjčovny budou i letos dostupné ve všech krajích ČR.
Tratě s bezplatnou přepravou vypůjčených kol v osobních a spěšných vlacích (Praha a Středočeský kraj):
|
Ceník půjčovného v půjčovnách kol Českých drah v roce 2018 Praha a Středočeský kraj |
||
|
výpůjčka |
s In Kartou nebo jízdenkami Interrail a Eurail |
bez In Karty |
|
celodenní nájemné za kolo pro dospělé |
110 Kč |
150 Kč |
|
celodenní nájemné za dětské kolo |
90 Kč |
130 Kč |
|
celodenní nájemné za elektrokolo |
300 Kč *) |
350 Kč *) |
|
celodenní nájemné za dětskou cyklosedačku |
60 Kč **) |
|
|
půjčení přilby |
25 Kč *) |
|
|
vratná kauce za pánské, dámské nebo dětské kolo či koloběžku |
1 000 Kč / 1 kus |
|
|
vratná kauce za elektrokolo |
2 500 Kč / 1 kus |
|
Poznámky: *) Půjčení nabíječky a dětské přilby zdarma. **) Zapůjčení dětské cyklosedačky bez vratné kauce. Vícedenní nájemné se počítá jako násobek z jednodenního nájemného.
Zákazníci Českých drah, kteří jsou zaregistrovaní do věrnostního programu ČD Body, si mohou vyzvednout za 50 bodů voucher k bezplatnému jednodennímu zapůjčení jízdního kola.
zdroj: www.ceskedrahy.cz
více …03.04.2018
Počínaje jarem začali farmáři znovu nabízet své produkty na Náměstí starosty Pavla.
Již tradičně můžete přijít na Náměstí Starosty pavla, jen pár minut od autobusového nádraží, a vybrat si z pestré nabídky farmářských produktů. Stánky rozmístěné po obvodu hlavní dlážděné plochy nabízejí rozličné produkty. Samozřejmě nechybí čerstvá zelenina a ovoce. Na své si přijdou i milovníci voňavého pečiva - ať už slaného nebo sladkého. Několik stánků nabízí kvalitní uzeniny, maso a tradičně bývá v jednom z růžků zaparkován i přívěs s rybími specialitami. Zkrátka nepřijdou ani ti, kdo zatouží po ovčích nebo kozích sýrech, jogurtech a dalších mléčných výrobcích. Těšit se můžete i na med a jiné včelí produkty. V neposlední řadě se mezi farmáři najdou i prodejci aromatického koření, proutěného a dřevěného zboží, prodejci živých sazenic rostlin a mnozí další. Farmářské trhy jsou již řadu let takovým fenoménem, že si na své přijde jistě každý. Je na co se těšit a z čeho vybírat.
Kladenské farmářské trhy na Náměstí starosty Pavla se konají každý pátek v době od 8:00 do 14:00. Díky výborné dostupnosti v centru města na ně můžete pohodlně dojít pěšky a místu nahrává také autobusové nádraží vzdálené pár minut chůze. V případě, že chcete přijet autem, přímo na náměstí počítejte s placeným a na pošet vozů omezeným parkováním. Za tím účelem je lepší zaparkovat na parkovišti Lidlu, hned vedle autobusového nádraží. Dobře se dá zaparkovat také u nedaleké polikliniky nebo na větším volném parkovišti mezi Floriánským náměstím a kladenským medvědáriem.
29.03.2018
Vodopády, krasové rokliny, široká meandrující řeka pod romantickým hradem, a to všechno utopené v bujné zeleni. Tak vypadá nejstarší dochovaná značená trasa, kterou si vybral v 19. století za svůj cíl Klub českých turistů. Vede z Berouna na Karlštejn a určitě stojí za to.
Ještě předtím sice označili turisté jinou stezku u Svatojánských proudů na Vltavě, ta už ale kvůli přehradě vzala za své. Turisté letos znovu obnovili a replikami dobových tabulek vyznačili její 3,5 kilometru dlouhou část.
Dnes červená trasa, vedoucí z Karlštejna přes Bubovické vodopády a Svatého Jana pod Skalou do Berouna, vznikla v roce 1889. Velmi dobře ji zná i místní patriot a místostarosta Svatého Jana pod Skalou Jiří Ševčík. „Chodím ji s manželkou naprosto pravidelně každé Vánoce. Někdy to je i docela náročné, protože cesta bývá zledovatělá, ale o to příjemnější je vždycky ten konec, protože cesta ústí u známé karlštejnské restaurace Pod Dračí skálou. Takže tam vždycky zakotvíme a dáme si něco dobrého,“ popisuje s úsměvem Jiří Ševčík. Hospod je po cestě hodně a bývalo jich možná ještě víc. V Kubrychtově boudě bývala velmi známá trampská hospoda, do které chodil i Míša Pechar. Ten do oblasti jezdí se spacákem dodnes.
„Ta hospoda, co měla bábinka Kubrychtová, to byl v podstatě ráj turistů, ráj trampů a turistická cesta, co vyznačil Vojta Náprstek v tom předminulém století, tam vedla,“ vzpomíná Míša Pechar.
Nedaleko Kubrychtovy boudy teče Bubovický potok. Zde se dá z červené stezky odbočit k lomu Amerika, kam je ale dosud vstup zakázaný a kam neustále pronikali trampové. „Někdy před patnácti dvaceti lety byla přeložena kolem Královy studny, aby i ta studna byla v trase a aby se tolik nedevastovala roklička, která byla poblíž Ameriky, a aby se tehdy tolik lidí na Ameriku nevypravilo, aby to měli trochu dál,“ vysvětluje Míša Pechar, proč KČT posunul trasu o jedno údolí dál.
Klub českých turistů si pod vedením Vojty Náprstka vybral před 125 lety právě tuto trasu právě pro její ukázkovou malebnost a rekreační ráz. Odkaz na interaktivní mapu trasy naleznete zde.
zdroj: irozhlas
více …28.03.2018
Přírodní památka Kalspot je mokřadní louka, která byla ještě v druhé polovině minulého století volnou vodní plochou s průměrnou hloubkou kolem 50–70 cm.
Nachází se zhruba 20 km západně od Prahy mezi vesnicemi Kamenné Žehrovice a Doksy v okrese Kladno a její rozloha je přibližně 3,58 ha (odkaz na mapu zde). Po jeho okraji prochází také naučná stezka KČT pod názvem Drvotova. Ta informuje nejen o historii a vývoji Kalspota, ale také o těžbě pískovce pro nejcenější české historické památky, o dalších důležitých přiírodních biotopech v okolí nebo o staré koněspřežce (info o stezce zde).
V těsné blízkosti protéká Loděnický potok, jenž ji zásobuje vodou a který je mezi místními dobře znám jednoduše jako Kačák. Ovšem po záplavách, které rozvodnily i tento jinak neškodný potok, bylo jeho koryto v okolí Kalspota uměle prohloubeno. Byl to klasický zásah člověka za účelem ochrany majetku s nevědomým obětováním pestrého biotopu. V důsledku zásahu totiž došlo k poklesu hladiny spodní vody a celá oblast Kalspota začala vysychat.
Příroda se nezastavila a přirozenou sukcesí zde vznikla mokřadní společenstva vhodná pro celou řadu rostlin, hmyzu, obojživelníků i ptáků. V roce 1986 byla oblast vyhlášena chráněným územím. Během několik suchých let se kvůli nedostatku vody sukcese zrychlila natolik, že jednotlivé zbytky vodních ploch začaly zcela vysychat. Nádrže se zazemňovaly a tím se rapidně ztížily podmínky pro rozmnožování ohrožených obojživelníků, ale i životaschopnost chráněného biotopu jako celku. V roce 2001 proto došlo k asanačnímu zásahu a na místě bývalé vodní plochy byly vybagrovány tři umělé tůně s nepravidelným příčným profilem. Tím se výrazně zlepšily podmínky pro živočichy a diverzita druhů stoupla.
Další roky ale byly ještě sušší a pokusy o záchranu území mohly začít na novo. Kvůli chybějící vodě všechny tři tůně vyschly takřka úplně a obnaženoé plochy rychle obsadily semenáčky orobinců a dalších rostlin. Tím by proces sukcese postupem času dospěl do fáze křovinatého porostu. Ještě později do podoby lesa a celý mokřadní ekosystém by byl nenávratně pryč.
Černé vyhlídky mokřadu ale nezůstávají nepovšimnuty. Během roku 2017 byla vysekána značná část orobincového porostu a vyhloubena jedna nová tůň v nejjižnější části, nejblíže potoku. Další tůň v severní části zadržuje vodu během vlhčích období roku v rámci možností sama a nedošlo k jejímu úplnému pohlcení vegetací. Vysazeno bylo i několik nových stromů podél potoka, které se začlení do aleje tvořící starou přirozenou hráz. Nahradily tady několik statných stromů, které už musely kvůli stáří, zdravotnímu stavu nebo nestabilitě ustoupit a své místo nabídnout mladším. Doufejme, že rok 2018 bude k oblasti Kalspotu alespoň trochu šetrnější a že aktivity ochránců životního prostředí nepoleví.

Kalspot je jedinečný tím, že na relativně malém prostoru skýtá domov velmi pestrému ekosystému. Pokud bude zachován, jistě se znovu stane domovem mnoha různých druhů. Mezi nimi můžeme jmenovat čolky obecné, horské a velké, skokany štíhlé, skřehotavé, zelené a hnědé, kuňku obecnou nebo ropuchu obecnou či zelenou. Ze zástupců rostlin zdobí oblast například zbochan vodní, orobince, rákosy, ostřice, sítiny, žabník jitrocelový, halucha vodní, kyprej obecný, kosatec žlutý, tužebník jilmový, zevar vzpřímený a za zmínku stojí i exempláře silně ohroženého bazanovce kytkokvětého. Všechny tyto druhy jsou nyní v rukou lidí, kteří se Kalspot snaží zachránit před vyschnutím a postupující sukcesí, jenž se dala do pohybu na základě nevhodného zásahu do koryta potoka.
zdroj: tabule Drvotovy naučné stezky a pozorování dění v lokalitě