Středočeské
Zelenenoviny.cz

V areálu hnědouhelné elektrárny Mělník (EMĚ) se společnost ČEZ, a.s. chystá vybudovat spalovnu komunálních odpadů o celkové kapacitě 320 tisíc tun odpadů ročně, tedy největší v ČR. Pomozte nám společně s místními občany zastavit tento projekt a uchránit tak prostor pro vyšší recyklaci odpadů. Podepište petici "Stop spalovně Mělník."

 Z připravovaného komplexu EMě (Elektrárny Mělník) má právě spalovna v případě těžkých kovů, především rtuti, a toxických organických látek přispět k celkovým emisím do ovzduší z třetiny až poloviny. Spalovna je údajně nutná kvůli zákazu skládkování odpadů od roku 2024. Ale třetina původní hmotnosti spalovaných odpadů v podobě strusky a popílku (112 tisíc tun ročně) se minimálně po nějakou dobu stejně bude skládkovat i po datu tohoto zákazu. Stejné redukce hmotnosti by se dalo dosáhnout i účinnějším tříděním, recyklací a předcházením vzniku odpadů.

Pomozte nám společně s místními občany zastavit tento projekt a uchránit tak prostor pro vyšší recyklaci odpadů. Podepište petici "Stop spalovně Mělník."

Občanský spolek Arnika, 774 406 825

Analýzy zadané Arnikou v rybách z Rokytky na soutoku s Vltavou zjistily téměř dvojnásobné množství polychlorovaných bifenylů (PCB), než připouští limit stanovený evropskou legislativou pro ryby jako potravinu. Karcinogeny nejspíš pochází ze staré průmyslové zátěže.

Arnika dále podrobila analýze vzorky ryb z Mratínského a Šáreckého potoka, ve kterých byly koncentrace v pořádku pod limitem stanoveným legislativou. 

„Na základě naměřených výsledků analýz nedoporučujeme, aby rybáři konzumovali ryby chycené na dolním toku Rokytky. V těchto místech mohou být ryby kontaminované PCB. Zdroj PCB není známý, může se jednat o nakumulované zátěže v Rokytce či Vltavě. Nelze totiž vyloučit ani to, že ryby z ústí Rokytky do něj zabloudily z Vltavy. PCB se dříve používaly do barev anebo jako transformátorové oleje a mohly se tak nakumulovat i v údolní nivě obou vodních toků, které protékají kolem bývalých nebo současných průmyslových areálů,“ vysvětluje potenciální původ rizikových látek RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.

Ve vzorcích z Mratínského a Šáreckého potoka nebyly koncentrace tak vysoké. Množství PCB v rybách Šáreckého potoka bylo mírně zvýšené, ale pod hygienickým limitem. Nicméně konzumace těchto ryb by neměla být problémová.

Arnika s výsledky seznámila Magistrát hlavního města Prahy a doporučila provést podrobnější průzkum pražských drobných vodních toků na přítomnost toxických látek v rybách a sedimentech, minimálně ověření situace na dolním toku Rokytky.

Hlavní město Praha jako správce Rokytky sedimenty kontroluje na Rokytce v místech před soutokem s Vltavou jednou ročně. Přítomnost PCB byla za posledních deset let zjištěna jen jednou po povodních v roce 2013. „Ryby mohly do Rokytky připlout z Vltavy, kde se v minulosti nacházel přístav mimo jiné i pro nákladní lodě. Odchyt ryb proběhl jednorázově a na místech, kde není prokazatelné, že se skutečně jedná o ryby z Rokytky,“ komentovala situaci pražská radní pro životní prostředí RNDr. Jana Plamínková.

Polychlorované bifenyly se v přírodě velice těžko rozkládají a mohou se kumulovat v sedimentech vodních toků. Jsou špatně rozpustné ve vodě, ale hromadí se dobře v živočišných tucích. PCB podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny patří mezi lidské karcinogeny, které způsobují rakovinu slinivky břišní a rakovinu jater.

Spolek Arnika se zaměřil na malé vodní toky v projektu Oživení pražských vod. V jeho rámci nechal analyzovat sedimenty i několik vzorků ryb na přítomnost toxických látek. Na konci roku 2017 Arnika přinesla dobrou zprávu, že sedimenty, ani ryby neobsahovaly vysoká množství toxických těžkých kovů. 

zdroj: arnika.org, foto Wikipedie.org

Mokřady jsou důležitou součástí naší krajiny. Nejen ty velké, chráněné, všeobecně známé, ale každý, i ten schovaný někde na okraji vaší vsi. Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti. Právě zejména o takovéto „malé“, mnohdy zapomenuté mokřady se starají pozemkové spolky. Některé z nich se dokonce podařilo Českému svazu ochránců přírody díky veřejné sbírce Místo pro přírodu vykoupit.

Chmeliště na Kutnohorsku je dalším příkladem, že staré cihelny nejsou jen „dírou v krajině“, ale mnohdy velmi cennými, často právě mokřadními biotopy. Několik zde vzniklých tůní je mimo jiné domovem 26 druhů vážek či masožravé rostliny bublinatky. Výkup zde zabránil zavezení jezírek v rámci rekultivace po skončení těžby.

Lokalita s příhodným jménem Na pramenech leží na Podblanicku, nedaleko Načeradce. Jde o malé lesní rašeliniště s nejbohatší populací vzácné masožravé rosnatky v regionu. Samozřejmě nejen rosnatky, jako na všech rašeliništích jsou na zdejší specifické podmínky vázány i další zajímavé druhy rostlin, bezobratlých a také hub. Lokalitě hrozilo zalesnění smrkem. Že záchrana měla smysl, potvrdilo i její následné zařazení mezi evropsky významné lokality, tedy to nejcennější z evropské přírody. Takže tahle lokalita dneska až tak úplně zapomenutá není…

O těchto i dalších mokřadech, vykoupených v rámci Místa pro přírodu, najdete podrobné informace na webu www.mistoproprirodu.cz. Včetně mapek a popisů, jak se na ně dostat. Jen co skončí zima, přijďte obdivovat páření obojživelníků a první jarní kvítka, o něco později pak pestrobarevné vážky, vzácné orchideje, bahňáky i další ptačí druhy, masožravé rostliny… Mokřady ukrývají mnohá tajemství, zaslouží naši pozornost a ochranu.

Více na  www.mistoproprirodu.cz

zdroj: www.csop.cz (zkráceno), foto: cs.wikipedia.org

Milská stráň na Rakovnicku je pravděpodobně nejbohatší lokalitou naší největší orchideje - vstavače nachového - v České republice. Český svaz ochránců přírody zde koupil díky sbírce Místo pro přírodu dalších 1,5 ha pozemků. Na výkup přispělo i několik zpěváků a filmařů.

Milská stráň leží na okraji Džbánu, nepříliš známého opukového pohoří na pomezí středních a severních Čech. Jde o botanicky unikátní lokalitu. Ve druhé půli května zde mezi stromy starých sadů vykvétají tisíce silně ohrožených vstavačů nachových. Až metr vysoké rostliny upoutají krom své velikosti i tím, že snad ani na dvou nejsou fialové kvítky úplně stejné; jsou velice rozmanité, co se tvaru i kresby týče.

Vstavač nachový však není jedinou botanickou vzácností této lokality. Najdeme tu i další orchideje, jako je okrotice bílá, bradáček vejčitý, vemeník dvoulistý či několik druhů kruštíků, dále pak například krásné lilie zlatohlavé, na podzim rozkvétající fialovožluté hvězdnice chlumní, drobné bílé hvězdičky bělozářky větevnaté, sasanky lesní s velkými bílými květy či drobný chladnomilný zimostrázek alpský.
Ochranářské aktivity na Milské stráni se datují již od počátku 80. let minulého století. Tehdy se zde již téměř nehospodařilo. Bývalé sady, políčka, pastviny, chmelnice i lůmky zarůstaly křovinami a s nimi zanikaly i botanické unikáty, které sem chodili odborníci obdivovat již od počátku 20. století. Členové Českého svazu ochránců přírody se tedy pustili do odstraňování nežádoucích dřevin či kosení travních porostů. Jen díky této mnohaleté péči se zde povedlo udržet ono nesmírné druhové bohatství. I to, že se povedlo část Milské stráně vyhlásit v roce 1988 chráněným územím, je zásluhou těchto nadšenců. V 2. polovině 90. let vznikl na Milské stráni jeden z prvních pozemkových spolků u nás, který uzavřel s vlastníky pozemků dlouhodobé smlouvy a později dojednával i výkupy některých pozemků. Přeci jen, statut rezervace sám o sobě lokalitu nezachrání a působení některých firem, vybraných na základě jediného kritéria, kterým je nejnižší nabídková cena, je na podobných lokalitách mnohdy spíše ke škodě.

Již dříve vykoupený hektar a půl se tak nyní zdvojnásobil. Výkup se mohl uskutečnit díky dárcům veřejné sbírky Místo pro přírodu, kteří přispívají na konto č. 9999922/0800 právě proto, aby mohl Český svaz ochránců přírody vykupovat takovéto cenné lokality. Přímo na výkup Milské stráně přispěli velkou částkou autor a režisér dokumentárního seriálu Krajinou domova Petr Krejčí s kameramany Michalem Matuškou a Pavlem Vackem (Orchis film) a zpěváci Anna Čtvrtníčková, Valentýna Dvořáková, Vojta Dyk, Jan Maxián a Matěj Ruppert.

zdroj: www.csop.cz

Novostavba v areálu brněnského vzdělávacího centra Otevřená zahrada Nadace Partnerství zvítězila v kategorii Cena poroty v kategorii Ostatní energeticky velmi úsporné budovy soutěže Pasivní dům roku 2017. Mezi pasivními rodinnými domy zvítězil Dům na větrném kopci v Jílovém u Prahy.

Soutěžní přehlídka hledá, mapuje a oceňuje nejzajímavější úsporné domy na území České republiky. Budova Otevřené zahradě patří k příkladům zelených administrativních budov na českém území. Vyhlášení proběhlo 8. února na výstavišti EXPO Praha Letňany jako součást veletrhu For Pasiv. O výsledku soutěže informuje Nadace Partnerství.

Pasivní rodinný dům Dům na větrném kopci dostal od poroty nejlepší hodnocení. „Rodinný Dům na větrném kopci je typickým reprezentantem, kterého bychom si přáli vidět jistě častěji. Pasivní energetický standard je přirozenou součástí kvalitního architektonického řešení. Architektura civilního projevu se střízlivým použitím a kombinací přírodních materiálů, tvarově uměřený objem, atraktivní vnitřní prostor a dobře řešená střecha,“ stojí v jejím hodnocení.

V kategorii Ostatní energeticky velmi úsporné budovy zvítězilo vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada. „Unikátní pasivní budova se zelenou střechou, která šetří vodou a energiemi a tím snižuje dopad na životní prostředí. Oceňujeme komplexní přístup ke kvalitní architektuře i v případě veřejné instituce. Projekt se dál rozrůstá a dostává svému jménu Otevřena zahrada. Jedná se o mimořádný počin nadregionálního významu,“ stojí ve verdiktu poroty.

„Chceme jít příkladem a ukazovat, že stavět chytré a šetrné stavby se vyplatí. Je to náš příspěvek k aktuální diskuzi o změnách klimatu. Úspěšnost globální klimatické politiky je závislá na milionech místních konkrétních opatření obcí, firem, domácností – a právě ve stavebnictví jsou ohromné rezervy,“ říká Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.

Budova Otevřené zahrady je zajímavá tím, že prostřednictvím systému Lucid monitoruje spotřebu energií nebo vody. V celém areálu je přes 70 měřicích přístrojů a několik set čidel, která pravidelně poskytují systému potřebná data. Ta se zobrazují v reálném čase na webových stránkách areálu www.otevrenazahrada.cz/energie.

„Každý se může podívat, jak se u nás točí kilowatty, tečou kubíky vody nebo jak se energie slunce mění na elektřinu,“ vysvětluje manažer provozu Vlastimil Rieger. „Prostřednictvím monitoringu víme, že například díky využití dešťové vody ušetříme pětapadesát procent pitné vody nebo že spotřeba energií na topení a chlazení je u nás sedmkrát nižší než u běžné administrativní budovy.“ Nadace Partnerství nabízí ke stažení příručku s použitými technologiemi.

Stavba v Otevřené zahradě uspěla v konkurenci dalších projektů z celé České republiky, které hodnotila odborná porota složená z projektantů, odborníků na pasivní stavění i architektů.

zdroj: ekolist.cz

Byla zahájena stavba přeložky silnice I/16 Slaný – Velvary. Díky přeložce bude doprava, která je v tomto místě velmi intenzivní, převedena mimo obytnou zástavbu Slaného a přilehlých obcí. Výstavbou přeložky se zároveň zlepší propojení ústecké dálnice D8 se silnicí I/7 a navazující dálnici D7.

„Během více než dvou let postavíme skoro 13 kilometru dlouhou silnici, která ulehčí místním od těžké tranzitní dopravy. Jde o důležitou komunikaci také proto, že pro část nákladní dopravy slouží jako spojka mezi D8 a D7. Nahrazuje částečně neexistující severní část Pražského okruhu, kterou bohužel dlouhé roky blokují spory o vedení trasy,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.

Stavba bude nakonec uvedena do provozu najednou, původně se uvažovalo o rozdělení do dvou etap, místní se ale obávali, aby byla silnice dostavěna celá. Celková délka přeložky je přibližně 13 354 metrů. Předpokládané uvedení do provozu je březen 2020.

Aktuálně je ve výstavbě 75 kilometrů dálnic a 48 kilometrů silnic prvních tříd. V úterý 12. prosince ministr Ťok zahájí další pokračování karlovarské dálnice D6, konkrétně středočeskou část v úsecích Nové Strašecí – Řevničov a samotný obchvat Řevničova.

zdroj: ekolist.cz