Středočeské
Zelenenoviny.cz

Rozhledna Práchovna se nachází na pravém břehu Labe, na Zálabské skále v severní části Kolína a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Pozdně gotická věž, která byla postavena v 1. polovině 15. století (první písemná zmínka o “baště nad mlýnem podskalským” je z roku 1497) jako předsunuté opevnění kolínského hradu a severního předpolí města se vstupem na most přes Labe, je oblíbeným turistickým cílem. Od 19. června ji bude možné opět navštívit.

Máte rádi pohled na město a řeku z výšky? Od soboty 19. 6. 2021 bude opět pravidelně otevřena vyhlídková věž Práchovna. Navštívit ji můžete každou sobotu v době 10–17 hodin a v neděli 10–16 hodin. Zavřeno bude pouze v případě velmi špatného počasí.

Přijďte si prohlédnout pozdně gotickou věž, která dříve sloužila jako předsunuté opevnění kolínského hradu. A nenechte si ujít jedinečný pohled na Labe, chrám sv. Bartoloměje a centrum města.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Kolín

Zdroj foto: Pixabay

 

.

více …

Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice, který se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou, se stal novým domovem pro stáda zubrů, divokých koní a praturů. V Přírodní rezervaci Milovice se tak čas vrátil zpět do doby pravěkých lovců a prvních zemědělců. Unikátní přírodní rezervace láká i vědce. 

Na unikátním vědeckém projektu, který je zaměřený na zkoumání opylování rostlin, pracuje v těchto dnech mezinárodní tým v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.

„Pomocí videokamer studujeme návštěvníky květů jednotlivých druhů rostlin ve společenstvu. Kromě toho pomocí genetických analýz pylu odhalíme spektrum rostlin opylovaných jednotlivými druhy hmyzu. Kombinací těchto dat zrekonstruujeme síť interakcí v ekosystému, což nám později poslouží k podrobnému studiu geografických trendů v opylovacích sítích napříč dvěma kontinenty,“ vysvětluje Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem projekt vede.

Kromě českých vědců se výzkumu v Milovicích věnují i studenti a vědci z Holandska, Řecka, Ekvádoru a dalších zemí. „Pastevní rezervace nabízejí unikátní prostředí s přirozenou dynamikou podobnou například africkým savanám. Zaměřujeme se i na podrobné studium reprodukčních strategií jednotlivých druhů rostlin, od morfologie jejich květů, přes produkci a složení nektaru a pylu, až po míru samoopylení při nepřítomnosti vhodných opylovačů. Tato data budou klíčová i pro ochranu ohrožených druhů rostlin,“ doplňuje Robert Tropek.

Projekt podpořený Grantovou agenturou ČR měl původně odstartovat v Řecku. Kvůli koronaviru se však jeho začátek posunul právě do milovického bývalého vojenského prostoru. Vedle Česka a Řecka pak vědci budou pokračovat ještě v Norsku, Keni, Tanzánii a Jihoafrické republice.

„Jedním ze zkoumaných druhů rostlin je i ohrožený hořec křížatý, který je jedním z vlajkových druhů milovické pastevní rezervace. Hořec je jedinou rostlinou, na které se mohou vyvíjet housenky kriticky ohroženého motýla modráska hořcového, který je navíc závislý na lučních mravencích. Výzkum týmu Roberta Tropka by měl odhalit, které další druhy hmyzu jsou součástí životního příběhu hořce v roli opylovačů zajišťujících jeho rozmnožování,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

V milovické rezervaci mají vědci vymezeno celkem pět výzkumných ploch o velikosti půl hektaru. Výzkum skončí příští týden po třech a půl týdnech práce v terénu. Do rezervace se pak vědci vrátí znovu v létě. „Milovická rezervace velkých kopytníků vznikla ve spolupráci s vědci. Jsme proto velmi rádi, že se stala součástí řady výzkumů. Studium interakcí rostlin a jejich opylovačů v šesti zemích Evropy a Afriky patří určitě k tomu nejzajímavějšímu, co se po této stránce v rezervaci zatím uskutečnilo,“ uzavřel Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice v roce 2015. Jejími obyvateli jsou zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři. V současné době se nachází na ploše zhruba 230 hektarů. Velcí kopytníci pastvou pomáhají potlačovat agresivní druhy trav a náletových křovin a vytvářejí tak prostor pro květiny, motýly a další skupiny organismů.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: Česká krajina

Zdroj foto: Česká krajina

 

 

více …

Ekocentrum Říčany, působí v Říčanech od roku 2003. Jeho posláním je ochrana přírody a krajiny, stejně jako zkvalitnění podmínek života v obci a regionu. Členové spolku prosazují uplatňování zásad udržitelného rozvoje s důrazem na environmentální výchovu a osvětu. Spolek zajišťuje mnoho ekologických akcí - mimo jiné i komunitní chov zvířat. 

Po zimě a studeném jaru se v květnu konečně probudil i Dvorek Muzea Říčany, kde Ekocentrum zabezpečuje komunitní chov zvířat. Naším nejnovějším přírůstkem jsou mladí králíčci, kteří ještě zůstávají většinu dne ukrytí v hnízdě. Z toho důvodu ani nevíme, o kolik malých králíčátek se jejich maminka vzorně stará. Již brzy ale budou zvědavě koukat na svět. Určitě se s nimi budete moci setkat na akcích na Dvorku, ať už na plánované akci s mláďaty, nebo na již tradičních letních odpoledních s kozami a ovcemi. Pokud chcete být spolu s dětmi v těsném kontaktu s našimi dvorkovými zvířaty, můžete pravidelně (třeba 1× za 14 dní) chodit o zvířata pečovat. Napište nám.

Kromě malých králíčků je na Dvorku velmi živo každou středu odpoledne. Farmáři nám vozí objednané bedýnky se zeleninou pro členy KPZ Říčany. Nově, každé 2 týdny, vozíme vejce od slepic z volného výběhu a balíčky s kozími a kravími mléčnými výrobky. Je nás už 105. To už je pořádná komunita, která může táhnout za jeden provaz. Pokud se k nám chcete přidat, stále to je možné.

 

Redakčně upraveno

Zdrpj: město Říčany

Zdroj foto: Pixabay

 

 

více …

Změny v současné zemědělské politice způsobily, že velká část trvalých travních porostů a luk v chráněných krajinných oblastech není udržována sečením, ale spásáním stády ovcí nebo dobytka. Pastva, důležitá pro zachování bezlesí krajiny, probíhá v CHKO Brdy již šestým rokem. 

Přestože jarní počasí si dává načas, na loukách u Padrtí se od začátku týdne pase stádo skotu, krav a jalovic. Pastva, nezbytná pro zachování bezlesí a otevřených luk, zde probíhá již šestým rokem ve spolupráci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, a vlastníka pozemků, Vojenských lesů a statků ČR, s.p..

AOPK ČR jakožto zadavatel managementového opatření zajišťuje financování z dotačního programu Péče o krajinu Ministerstva životního prostředí, VLS ČR, s.p. mají na starosti zvířata a péči o ně.

V letošním roce se zde poprvé pasou zvířata přímo z ekologických chovů VLS ČR, s.p.. Konkrétně jde o dvacítku jedinců z ekofarem zemědělské správy VLS ČR s.p. Bražec v Doupovských horách na Karlovarsku. Jde o křížence plemen Simentál a Hereford, kteří se dokáží přizpůsobit drsnějším podmínkám a využívat i méně kvalitní pastevní porosty. Krávy se na rozlehlých plochách celkem 40 hektarů budou pást až do podzimu, aby louky nezarůstaly třtinou, ostružiním a nálety dřevin.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Brdy

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Odbahnění mokřadu v Jablonné na Příbramsku bylo pro žijící žabky životně nutnou akcí. Ukázalo se totiž, že dramatický úbytek kuněk souvisel s jeho zazemňováním, podporovaným srážkově chudými roky a masivním zarůstáním lokality orobincem širolistým. Kuňky, jež patří k ohroženým druhům žab, proto byly odchyceny a přestěhovány do deponie – a nyní, po dokončení první etapy odbahňovacích a stavebních prací, se vrátily zpět do svého přirozeného prostředí. 

Do mokřadu v Jablonné se po téměř dvouleté odmlce vrátil „žabí zpěv“ z legendárního filmu na Samotě u lesa a jeho návštěvníci si opět mohou, spolu s jeho autory, říkat zlidovělé: „Radime, vejš!“. Středočeský kraj, v rámci projektu Odbahnění mokřadu Jablonná na Příbramsku, totiž ukončil první z etap stavebních prací a jeho původní obyvatelé - kuňky obecné, se dnes vracejí zpět.

„Jsem ráda, že se díky aktivitě mnoha lidí podařilo zachránit další kousek přírody ve středních Čechách. Podle odborníků by bez zásahu mokřad v Jablonné postupně zanikl. Nyní po obnově této evropsky významné lokality věřím, že se kuňkám bude opět dařit,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti).

Důvodem k realizaci projektu byl výrazný úbytek kuněk obecných v mokřadu. Ještě v roce 2010 byla odhadována jejich početnost na tisíce jedinců. Monitoring lokality v roce 2016, v přípravné fázi projektu, jich detekoval již pouhé stovky. Důvodem dramatického úbytku kuněk bylo zazemňování mokřadu, podporované srážkově chudými roky a masivním zárůstem lokality orobincem širolistým. Tento trend by bez zásahu, podle odborných predikcí, vedl cca. do deseti let k zániku lokality.

V rámci projektu doposud proběhlo kompletní odbahnění cca. 2 ha tzv. Velkého mokřadu v objemu přibližně 14 000 m³, byla obnovena nepropustnost přírodní hráze, odtokového koryta, bylo vymodelováno dno a litorální zóny a mokřad byl z většiny naplněn vodou. Vlastní stavební práce doposud trvaly téměř rok a došlo při nich ke kompletnímu vypuštění mokřadu a vzniku mezideponií sedimentu v jeho okolí. Ponechání žabek na lokalitě po dobu prací tak bylo vyloučeno, protože přišly o možnost přirozeně zimovat i o místo k rozmnožování. V území se sice nachází ještě tzv. Malý mokřad, ten však většinu předcházejících let zcela vysychal a nebylo se na něj, jako na náhradní biotop, možno spolehnout.

Před započetím prací byl tedy proveden odchyt kuněk a jejich uložení ve specializovaném zařízení, které dokázalo uspokojit jejich životní potřeby. Odchyceno bylo celkem 400 kuněk, které byly nyní spolu s jejich potomky odchovanými v deponačním zařízení vypuštěny zpět do mokřadu. Celkem se tak do mokřadu vrátilo přesně 428 kuněk.

Celkové náklady projektu byly vyčísleny téměř na 5,5 mil. Kč a Středočeský kraj dotaci získal prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.

„Na závěr nezbývá než poděkovat obci Jablonná, bez jejíž spolupráce by nebylo možné projekt realizovat, a také všem, kdo se na záchraně lokality podíleli. Podobné akce jsou poměrně unikátní, mimo jiné i pro jejich vysokou finanční náročnost,“ dodala radní Skopalíková.

Redakčně upraveno

Zdroj: Středočeský kraj

Zdroj foto: Pixabay

 

 

 

více …

Významná sakrální stavba města Kolína, kostel sv. Bartoloměje, je sice uzavřena, ale venkovní areál - Zahrada na zelených parkánech - je již od 1.4.2021 otevřen pro širokou veřejnost. Přijďte si i vy užít ojedinělou relaxační zónu v centru Kolína. 

V důsledku mimořádných opatření jsou objekty Bartolomějského návrší (chrám sv. Bartoloměje, stará farní škola a zvonice) až do odvolání uzavřeny a prohlídky se v nich nekonají, ale navštívit můžete venkovní areál (zahrady na parkáně), který je od dnešního dne otevřen až do 20 hodin.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Kolín

Zdroj foto: Pixabay

více …