Středočeské
Zelenenoviny.cz

Míst pro sportování není nikdy dost, proto se radní v Kolíně rozhodli investovat do nového multifunkčního hřiště pro veřejnost. 

Nejen pro obyvatele sídliště bylo vybudováno:
- nové multifunkční hřiště (na kterém bude možné hrát tenis, nohejbal, volejbal, košíkovou, florbal, malou kopanou),
-  malou lezeckou stěnu,
-  travnaté hřiště pro malou kopanou,
- běžecký ovál s tartanovým povrchem,
- workoutové cvičební sestavy,
-  ohniště
- a dětské hřiště s několika herními sestavami a zakopaným překvapením.
 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Kolín

Zdroj foto: Pixabay

Naše nejmladší chráněná krajinná oblast Brdy byla zřízena v roce 2016 na území zrušeného vojenského újezdu Brdy a několika stávajících brdských přírodních parků. Předmětem ochrany je přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků. Jejímu rozšiřování pro širokou veřejnost a turistiku významně napomáhají i nově budované cyklostezky. 

V průběhu července a srpna byly vyznačeny nové cyklotrasy, které tak usnadní orientaci po zajímavostech nejmladší chráněné krajinné oblasti Brdy. Slavností otevření odstartovalo dne 27.8.2020 u obecního úřadu v Zaječově slavnostním přestřižením pásky. Prvními cyklisty, kteří se po nově vyznačených cyklotrasách vydali, byly místní děti a děti z Velo Akademie. Po nich se pak na svou cestu mohli vydat i další nadšenci kolového sportu a krásné krajiny.

„Vyznačení dalších cyklotras je jedním z největších projektů realizovaných na území CHKO Brdy od jejího zpřístupnění veřejnosti. Rozhodně hodláme pokračovat v budování další turistické infrastruktury, která tento drsný kraj středních Čech návštěvníkům zpřístupní. Rád bych, společně s našimi partnery – VLS ČR, s. p., zástupci zprávy CHKO a starosty okolních obcí, pozval všechny cyklonadšence na slavnostní otevření a první projížďku ze Zaječova do Brd“, říká Martin Draxler, středočeský radní pro regionální rozvoj, cestovní ruch a sport.

Projekt značení celkem 270 km byl realizován z prostředků spolku Turistická oblast Brdy a Podbrdsko, mezi jehož členy patří například Středočeský kraj, měst Příbram, Mikroregion Hořovicko a Ekologické centrum Orlov. Projekt tak navazuje na poslední značení proběhlé v roce 2011. Značení 12 cyklotras vyšlo spolek na 1 004 300 korun.

Redakčně upraveno

Zdroj: Středočeský kraj

Zdroj foto: Pixabay

Rozchodník huňatý (Sedum villosum) je drobná, světle fialově kvetoucí rostlinka, vyhynutím ohrožený druh náležející do rodu rozchodník. Na rozdíl od svých příbuzných, které nalezneme obvykle na suchých stanovištích, dává přednost vlhkým biotopům. Mnoho lokalit, na kterých se rozchodník huňatý vyskytoval, zaniklo masivním odvodňováním a rozoráváním zamokřených luk nebo jejich přetvářením na extenzivní, kdy byly vyhnojeny a osety travinami. Aby tento ohrožený druh nezmizel zcela se stará i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Rozchodník huňatý byl dříve hojným druhem ve středních a horských polohách Čech a západní a severní Moravy. Je doloženo téměř 400 historických lokalit. V současnosti přežívá na posledních 4 lokalitách na Šumavě, v Krušných horách a na pomezí jižních a středních Čech.

Velmi rychlý a masový ústup druhu způsobila především změna managementu podmáčených luk. Přestalo se kosit a pást, nejsou udržovány stružky, zanikly méně používané cesty. To vedlo k zarůstání vhodných stanovišť a rozchodník nedokáže v zarostlé krajině přežít. Řada míst byla zlikvidována melioracemi a intenzifikací hospodaření, třeba rozoráváním rašelinných luk. Na úbytku druhu se mohla podílet i celková acidifikace prostředí v důsledku kyselých dešťů v 2. polovině 20. století.

Na podporu nejohroženější populace v národní přírodní památce Stročov byl letos v březnu schválen regionální akční plán. Kromě opatření přímo v NPP Stročov je jeho cílem i vytvoření náhradních populací na historických lokalitách. Jedním z míst, kde se v minulosti rozchodník huňatý vyskytoval a která je díky dlouhodobé péči ČSOP Vlašim pro jeho růst opět vhodná, je přírodní rezervace Podlesí v CHKO Blaník.

A právě zde proběhla v září tohoto roku výsadba 2.000 kusů rostlinek tohoto ohroženého druhu rozchodníku. 

Výsadba je součástí regionálního akčního plánu, který má zajistit, aby tato drobná dvouletá rostlina z naší přírody úplně nezmizela.  Rozchodník huňatý roste na rašelinných loukách s prameništi, na narušovaných místech s nezapojenou vegetací, kde je malá konkurence ostatních rostlin. Semena rozchodníku nevydrží v půdě dlouho, proto při zhoršení podmínek k růstu rychle z lokality vymizí.

Nejvhodnější místa pro výsadbu v PR Podlesí jsou podél mělkých stružek, kolem kterých pracovníci ČSOP připravili plochy zbavené vegetace. Tyto plochy jsou vhodné nejen pro růst rozchodníku huňatého, ale i pro další ohrožené druhy rašelinných luk. Hned po úpravě ploch vysadila napěstované rostlinky rozchodníku pracovnice Botanického ústavu AV ČR. 

Přírodní rezervace Podlesí byla vyhlášena v roce 1993. V době vyhlášení zde byl pouze zbytek mokřadní louky a více než polovina současné rozlohy byla zarostlá nálety olší a v místech původních odvodnění i třtinou křovištní. Olše byly postupně vyřezány, pařezy vykopány, přerušily se hluboké odvodňovací rýhy, obnovily drobné stružky a celá louka se kosí. Výsledek se v průběhu několika let dostavil. Rezervace je v současné době jádrovým územím CHKO a její nejlepší mokřadní lokalitou. A zároveň i jednou z nejlepších přírodních lokalit Podblanicka. Celé území ZO ČSOP Vlašim rovněž vykoupila, aby bylo stabilizované i vlastnicky. 

Regionální akční plány pro ohrožené druhy živočichů a rostlin nemají specifickou zákonnou úpravu. Jsou zaměřeny především na kriticky ohrožené druhy, které jsou svým výskytem vázané pouze na určitý region anebo jsou tu bezprostředně ohrožené vyhynutím. Často se jedná o tzv. deštníkové druhy, jejichž ochrana zlepší podmínky pro další ohrožené druhy živočichů a rostlin.

Redakčně uoraveno

Zdroj: AOPK ČR

Zdroj foto: Pixabay

Letošní podzim se v Brdech nesl ve znamení nově uzavřených partnerství, která mají za cíl podpořit rozvoj turistického potenciálu Brd a Podbrdska a zlepšit propagaci zdejších atraktivit. Dohodla se na tom organizace destinačního managementu Turistická oblast Brdy a Podbrdsko s Klubem českých turistů a Geoparkem Barrandien.

V „Brdech“ byly na podzim podepsány dvě nové smlouvy o spolupráci mezi turistickými organizacemi, které mají zajistit rozvoj turistického potenciálu regionu a také kvalitnější komunikaci směrem k výletníkům. Tou první je dohoda mezi Turistickou oblastí Brdy a Podbrdsko, z. s. a Klubem českých turistů. Cílem dohody je mimo jiné realizace nově značených turistických tras a údržba stávajících, vzájemná podpora komunikace k veřejnosti o činnostech a dění v regionu a v neposlední řadě také spolupráce na společných projektech v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu vyhlašovaném Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

Druhé partnerství pak bylo uzavřeno mezi Turistickou oblastí Brdy a Podbrdsko, z. s. a Geoparkem Barrandien. Jejich spolupráce je založena na vzájemné komunikační podpoře, prezentaci a distribuci propagačních materiálů. Nedílnou součástí je také oboustranné odborné vzdělávání zaměstnanců obou spolků.

„Uzavření těchto partnerství je pro nás velmi důležitým krokem ke zviditelnění oblasti Brd a Podbrdska. Jako historicky první organizace destinačního managementu v ČR jsme navázali s KČT tento typ spolupráce. Také si vážíme partnerství s Geoparkem Barrandien, který je jedním z nejvýznamnějších geologických lokalit v Evropě. Od obou smluv si slibujeme zviditelnění oblasti, a také zkvalitnění její turistické nabídky“, dodává Martin Draxler, středočeský radní pro oblast regionálního rozvoje, cestovního ruchu a sportu.

Turistická oblast Brdy a Podbrdsko je největším jednolitým lesním komplexem ve vnitrozemí ČR o rozloze více jak 1 530 m². Páteří této oblasti je jediné středočeské pohoří Brdy. Od roku 2018 na území působí spolek TO Brdy a Podbrdsko, který si klade za cíl mj. jednotnou propagaci oblasti.

Klub českých turistů je od svého založení roku 1888 výhradním realizátorem značení pěších tras v ČR. Více jak 30 tisíc členů a dobrovolníků udržuje celkem 86 352 km značených turistických tras, čímž přispívají k regulaci pohybu ve volné přírodě, a tedy k její ochraně.

Území Národního geoparku Barrandien je rozděleno do 5 oblastí – Praha, Berounsko, Brdy, Rakovnicko a Plzeňsko. Na rozloze 4 316 km2 sdružuje 70 geologických lokalit, muzea, geologické expozice pod širým nebem, veřejně přístupné jeskyně, důlní skanzeny, geoexpozice a řadu dalších zajímavostí kulturně-geologické povahy. 

Redakčně upraveno

Zdroj: Středočeský kraj

Zdroj foto: Pixabay

Litolská svodnice už podle názvu svádí vodu z blízkého okolí do Labe. Vodní tok je dlouhý několik kilometrů, začíná u mostku směrem na Ostrou a vlévá se v Litoli do Labe. Před rokem bylo místo rekultivováno, zmizel prales z náletových dřevin, kolem vznikly mokřady a tůně. Místo bylo vyčištěno a nyní se ukázaly první kladné přínosy - potvrdil se zde výskyt ohrožené ryby Piskoře pruhovaného. 

Po 3 letech průzkumů se podařil potvrdit výskyt slabé populace ohrožené ryby piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v Litolské svodnici v Lysé nad Labem.

Zatímco v letech 2017 a 2019 zde byl odchycen vždy pouze 1 jedinec, v září 2020 se podařilo odchytit 9 jedinců této podivuhodné ryby. Vždy se jednalo o jediný úsek dlouhý asi 230 m.

Piskoř pruhovaný je menší protáhlá ryba, vyjímečně dorůstající i do velikosti přes 30 cm, s nápadným podélným pruhováním a početnými vousky. Obývá zabahněné stojaté či mírně tekoucí vody, kde bývá přes den obvykle zahrabán v písku či bahnitých sedimentech. Živí se např. larvami hmyzu a vodními měkkýši. Zajímavostí je, že dokáže dýchat i přijímáním vzdušného kyslíku, který polyká a vstřebává pomocí sliznice střeva. Piskoř je citlivý na koncentrace škodlivin v sedimentech dna. V ČR je znám z nižších poloh a patří mezi ohrožené druhy. V Polabí již většina jeho lokalit zanikla.  

V jiných úsecích jeho výskyt zjištěn nebyl, níže po proudu byl nalezen v roce 2015. Nicméně pod vyústěním kanalizace a výtoku z ČOV v Lysé n. L. jsou podmínky pro jeho výskyt nepříliš vhodné z důvodu silného zatížení sedimentů znečišťujícími látkami a živinami. Hledán byl i v jiných drobných tocích podobného charakteru v okolí, zde však nebyl zjištěn. Ze zajímavých druhů ryb zde byla často zjištěna nepůvodní koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) a v jednom případě i slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus).      

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK ČR

Zdroj foto: Pixabay

Cyklostezka a in-line dráha vede z Kolovrat podél Říčanského potoka k Mlýnskému rybníku, městem pak k zimnímu stadionu. Odtud podél skautské klubovny a říčanských rybníků do Světic a pokračovat bude do Mnichovic. Příprava cyklostezky byla koordinována s dalšími dotčenými obcemi a městy. Kromě Říčany jsou to Praha - Kolovraty, Světice, Strančice, Všestary a Mnichovice. V říjnu 2020 se cyklostezka slavnostně otevřela veřejnosti. 

Slavnostní otevření cyklostezky z Mnichovic do Prahy Kolovrat jsme spojili s říčanskými městskými slavnostmi a předáním dětského hřiště na 50. rovnoběžce. Pohodové odpoledne zahájila v Mnichovicích „spanilá jízda“ cyklistů v čele s historickými bicykly. Zúčastnili se starostové z obcí na trase, odborníci z Městského úřadu Říčany, kteří celou velkou stavbu realizovali, a hosté z řad zhotovitelů. Na 50. rovnoběžce BILLA vybudovala dětské hřiště, palisádový plot a podél něj vysázela ovocné stromy. Slavnostní předání hřiště proběhlo za účasti generálního ředitele společnosti BILLA, pana Jaroslawa Szczypky. Historická skupina CIVITAS PRAGENSIS připomněla 600. výročí dobývání Říčanského hradu husitskými vojsky. Po celou sobotu vykouzlila na louce pod hradem dobové ležení se všemi aspekty tehdejšího života. Podél cyklostezky a na Lázeňské louce byly připraveny sportovní a zábavné aktivity pro všechny věkové kategorie.

Redakčně upraveno

zdroj: město Říčany

Zdroj foto: Pixabay