Středočeské
Zelenenoviny.cz

Bývalý vojenský prostor Milovice vytvořil unikátní domov pro stáda zubrů, divokých koní i praturů. V rezervaci se díky otevřenému prostoru daří i řadě vzácných živočichů, jako třeba listonoh letní a žábronožka letní. Najdeme zde širokou škálu ohrožených druhů brouků (chroustci, střevlíci, drabčíci nebo nosatci, a v neposlední řadě chrobáci, kteří jsou na trus velkých bíložravců přímo odkázáni). Rostou zde rozmanité druhy rostlin, z těch nejohroženějších hořec křížatý. Aby se vzácným živočichům i rostlinám v Milovické rezervaci dařilo, pamatují ochranářské organizace na její zvelebování. 

Extrémní sucho v roce 2018 zasáhlo i rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ochranářská společnost Česká krajina proto v závěru roku vytvořila na pastvině zubrů a divokých koní u Benátek nad Jizerou dvě nové tůně na dešťovou vodu. 

První tůně v této části rezervace jsme vytvořili již v roce 2015, předtím, než jsme do lokality přivezli divoké koně a zubry. Velmi dobře se osvědčily. Staly se po velkou část roku nejen vyhledávaným napajedlem pro velké kopytníky, ale i pro divoká prasata nebo srnčí zvěř. Začaly se v nich také vyskytovat vzácné druhy korýšů, jako listonoh letní nebo žábronožka letní, uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. 

Nové tůně vznikly v rozšířené části rezervaci. Mají přispět k tomu, aby zvířata rovnoměrněji využívala celý prostor pastviny a spásala vegetaci i v jejích odlehlejších částech. I když tůně zachycují jen dešťové srážky a tající sníh, voda se v nich obvykle drží několik měsíců. Přestože v létě úplně vysychají, dokáží vzácní živočichové toto nepříznivé období přežít a ožijí znovu v době, kdy se tůně naplní vodou.

V budoucnu chtějí ochranáři s budováním tůní pokračovat.

Redakčně upraveno

Zdroj: Naše voda

Zdroj foto: Pixabay

Opravou hráze u bývalého rybníka, který díky tomu trvale vysychal, se vytvořila plocha pro mokřad, který je napájen z nedaleké členité tůně. Bývalý rybník byl vyčištěn a propojen s trvale zamokřenou plochou o velikosti cca 0,44 ha, což vytvořilo ideální prostor pro vytvoření rozsáhlého vodního díla. 

Na podzim roku 2018 se niva Bubovického potoka otevřela novým příležitostem pro život. V údolí těsně pod obcí Bubovice proběhly rozsáhlé terénní úpravy, které do krajiny přinesly novou tůň a mokřad. Záměrem bylo vytvořit stabilní biotop pro obojživelníky, rozšíření aktuální zásoby vody v korytě, posílení infiltrace a zvětšení zásoby nivní podzemní vody a především zadržení vody v krajině. Součástí stavební akce bylo také zabezpečení stávající hráze proti přelití povodňovými průtoky. Hráz existujícího mokřadu byla přibližně před 40 lety obnovena místním mysliveckým sdružením, avšak bez bezpečnostních prvků.

Členitá tůň se nachází na zamokřeném pozemku pod hrází stávajícího mokřadu. O tom, že lokalita byla vybrána dobře, svědčil fakt, že ihned po vyhloubení se tůň začala plnit vodou. Plocha tůně bude proměnlivá 550-940 m², v závislosti na úrovni hladiny podzemní vody a množství přitékající vody (obsah vody 280-620 m³ a maximální hloubka 1,2 m). Při větších průtocích se bude voda přelévat přes okraj tůně do navazující mokřadní louky a následně do nově vzniklého mokřadu, který byl vyhlouben níže po toku. Nachází se v prostoru bývalého rybníku, po němž se dochovala protržená hráz, kterou mokřad částečně využívá. Maximální zaplavená plocha se předpokládá 2 680 m².

Mokřad bude pravděpodobně fungovat jako periodický biotop. S příchodem podzimních dešťů, jarního tání a přívalových dešťů se naplní vodou. V sušším období možná úplně vyschne, což není na závadu. Periodické tůně a mokřady jsou velmi výjimečné biotopy, které mají v krajině svoje důležité místo.

Celý prostor je doplněn o prvky z mrtvého dřeva a kamenné figury, které přispěly k zvýšení členitosti území a podpoře biologické rozmanitosti.

Redakčně upraveno

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Zdroj foto: Pixabay

Dne 20. prosince 2018 se děti z Domova mládeže a z okolních škol dočkaly předání zrekonstruovaného dopravního hřiště. Hřiště, nacházející se za Domovem dětí a mládeže Dominik, bylo dosud v nevyhovujícím stavu. Nově proto byla například vyměněna dopravní značení, vybudován kruhový objezd a umístěn světelný semafor. Areál je veřejnosti volně přístupný. 

Dopravní hřiště za Domovem dětí a mládeže Dominik se v posledních letech nacházelo v nevyhovujícím stavu. Půlmilionový grant na rekonstrukci hřiště poskytla společnost Foxconn Technology, zbylých více jak 300 tisíc bylo nutné dofinancovat z městské kasy. 

V rámci rekonstrukce se podařilo vyměnit a zaktualizovat dopravní značení, vybudovat kruhový objezd nebo umístit světelný semafor. Areál je veřejnosti volně přístupný. Největší poptávka je očekávána ze strany mateřských a základních škol, které mají dopravní nauku přímo ve svých osnovách.

Redakčně upraveno

Zdroj: Kutnohorské listy

Zdroj foto: Pixabay

Výstavba stezky pro chodce a cyklisty, spojnice mezi Kaňkem a městskou částí Sedlec, jejíž stavba byla zahájena v srpnu minulého roku, byla s předstihem dokončena v prosinci 2018. Stezka je součástí širšího konceptu, do kterého patří i cyklostezka Vrchlice

Stezka pro chodce a cyklisty Sedlec – Kaňk řeší zhruba kilometrový úsek od Kaňku dolů až k odbočce v ulici U Kola. Navržena byla v zeleném pásu podél stávající komunikace, ze zámkové dlažby v šířce 2,25 až 1,9 metru. V místech křížení pochozí trasy s komunikacemi projekt počítal s místem pro přecházení, v  křižovatce s ulicí U Kola s vybudováním ostrůvku, který přispěje k optimalizaci dopravy v prostoru rozlehlé křižovatky. Nasvícení stezky řeší ekologické a úsporné LED lampy. Oddělením pěší dopravy od automobilové (zřízením zvýšené plochy chodníku) bude významně zvýšena bezpečnost chodců. 

Redakčně upraveno

Zdroj: Kutnohorské listy

Zdroj foto: Pixabay

Odstraněním betonového opevnění a opravou vysokých spádových stupňů, které tvořily nepropustnou bariéru pro migraci živočichů, umožnily Lesy České republiky obnovu života v nejdelším z přítoků řeky Sázavy na Kutnohorsku. Do potoka se vrátila zákonem chráněná mihule potoční, vranka obecná, pstruh potoční a v kolmých stěnách břehů sídlí lednáček říční. 

Losinský potok patří svou délkou 14,2 km k větším přítokům řeky Sázavy. V minulosti byly dno i svahy koryta nepřirozeně pokryté dlažbou a betonovými panely. Dva půlmetrové spádové stupně i nevyužívaný jez tvořily zásadní migrační bariéru pro vodní živočichy. To vše letošní projekt Lesů ČR změnil. 

Pomístním rozšířením koryta vznikl prostor k ukládání písčitých sedimentů, což je ideální pro zákonem chráněnou mihuli potoční. V toku dále žije bohatá populace chráněné vranky obecné, pstruha potočního a dalších ryb vázaných na čisté a neregulované vodní toky. Při obnově se do koryta dostalo mrtvé dřevo a vznikly kolmé břehové stěny, ve kterých vytváří nory jeden z obyvatelů přirozených vodních toků, ledňáček říční.

Projekt navazuje na koncepci zprůchodňování říční sítě České republiky, řeka Sázava je regionálním biokoridorem. Její přítoky slouží rybám jako významné třecí biotopy a mohou jim poskytovat dočasný úkryt při zhoršení kvality vody v řece. Podnik Lesy ČR při oživení koryta a zprůchodnění toku spolupracoval s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, regionálním pracovištěm Praha a Střední Čechy.

Redakčně upraveno

Zdroj: Lesy ČR

Zdroj foto: Pixabay

Chráněná krajinná oblast Brdy má novou naučnou stezku, zaměřenou na lesní hospodářství. Naučná stezka je okružní a otevřely ji na podzim Vojenské lesy a statky ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Stezka začíná i končí u parkoviště v obci Obecnice.

Stezka měří celkem sedm kilometrů, vede z Obecnice na brdský vrch Klobouček přes nádrž Octárna, a na své trase návštěvníkům nabízí celkem 12 zastavení i občerstvení u čtyř lesních studánek. Převýšení je 185 metrů a její zdolání trvá asi 2,5 hodiny klidným tempem. Pro rodiny s malými dětmi či pro fyzicky méně zdatné návštěvníky však stezka nabízí malou variantu zkratkou mezi zastavením č. 4 a 8. Ta měří jen 4,5 kilometru.

Sedm set a pět metrů vysoký vrch Klobouček na středočeské straně středních Brd nevybraly Vojenské lesy a statky pro lesnickou naučnou stezku náhodou. Její trasa totiž vede mimořádně cennými lesními porosty. Lokalita pod Kloboučkem je tvořena lesy s relativně přirozenou dřevinnou skladbou - lesy, které jsou věkově i prostorově rozmanité. Jde o takovou vlajkovou loď cílového stavu, ke kterému VLS na Brdech i v dalších lokalitách směřují, i tomuto aktuálnímu tématu českého lesnictví se naučná stezka věnuje.

Část naučných panelů má specifický "brdský" vzhled - jsou umístěny na monolitech ze slepence, který je charakteristickým nerostem středočeských hor. Na jednotlivých zastaveních turisté naleznou základní informace od údajů o Brdech i státním podniku, který zde hospodaří od první republiky, přes vše o dřevinné skladbě lokality, až po informace o květeně. Další panely přináší podrobné informace o zvěři či myslivosti. Samostatná kapitola je pak věnována zadržování vody v krajině a tedy Brdům jako strategické zásobárně vody pro široké okolí.

Na stezku naváže v blízké budoucnosti svými službami pro návštěvníky také Informační centrum VLS, které v současné době brdští lesníci budují v nedaleké historické budově lesní správy v Obecnici.

Redakčně upraveno

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Zdorj foto: Pixabay