Středočeské
Zelenenoviny.cz

Nevíte kam o víkendu na výlet? Krásný výlet s adventní tématikou si můžete udělat do vesnice Čeňkov, ležící ve středočeském kraji mezi Příbramí a Hořovicemi, kde je již 12. rokem vystaven Betlém ze slámy. Tento největší slámový betlém je zapsaný v České databázi rekordů a najdete ho u kapličky sv. Antonína. 

Čenkov, obec mezi Příbramí a Hořovicemi, již dvanáctým rokem u místní Kapličky sv. Antonína hostí Betlém ze slámy. Jedná se o největší betlém v České republice, je zapsaný v české databázi rekordů, zaregistrován byl 15. prosince 2012 v rámci adventního koledování v Čenkově.

Hornická minulost Příbrami se promítla i do mnoha vánočních tradic a zvyků. Před více než dvěma sty lety se v podzemí místních šachet zrodila tradice vyřezávání figurek ze dřeva. Působilo zde několik desítek profesionálních řezbářů, ale daleko více lidových tvůrců, amatérů a všeumělů z řad zdejších havířů. Kromě dřevěných jesliček Příbramsko proslavili tzv. chlebáčci. Drobné figurky z malovaného těsta, které se prodávaly na zdejších vánočních trzích. Jesličky byly tehdy na Příbramsku v každé rodině. 

Letos je to přesně dvanáct let, kdy se vedle těchto tradičních příbramských betlémů zařadil betlém v Čenkově. Soubor šedesáti lidských a zvířecích postav v životní velikosti, vyrobených ze slámy. Jeho tvůrcem je místní obyvatel Jiří Firýt a k postavení betléma ho přivedlo zpívání.

V roce 2009 Firýt poprvé v Čenkově pořádal Adventní koledování. Parta nadšenců se naučila koledy a třetí sobotu v prosinci se s místními sešli u kapličky a zpívali. Právě toto zpívání ho přivedlo na nápad, udělat betlém.

První postava se tvůrci povedla až po několika pokusech. Původně nevěděl, jak udělat konstrukci, ruce a hlavu. Tak to různě zkoušel dál. Musel ji celou rozebrat, protože vypadala jako strašák. Nakonec se zadařilo a Josef byl na světě. Stejným způsobem pak udělal i Marii a krále. Při Adventním koledování v roce 2010 to bylo pro návštěvníky překvapení.

Betlém se lidem líbil, a tak Firýt zkusil i další postavy. O Vánocích v roce 2012 byl již zapsán do České knihy rekordů a kuriozit jako největší betlém ze sena s oděnými postavami. Ale to byl stále teprve v polovině návsi. Náves je do mírného svahu a ke kapličce vede cesta. Toho využil a umístil postavy podél cesty tak, aby se k nim mohl každý přidat a jít s nimi do betléma. Pro návštěvníky je to úplně jiný pocit než stát před jesličkami vystavenými ve vitríně. Zde si na všechny postavy mohou lidé sáhnout, vyfotit se s nimi.

Když budete procházet od spodní části návsi, potkáte osoby, co nesou dary právě narozenému Ježíškovi. Stařenku s holí, pána s pilkou, dítě s vozíkem, maharadžu na slonovi, ovčáky se svými stády ovcí. Nechybí ani skupina muzikantů. Všechny ani nelze vyjmenovat, protože celkem jich je kolem šedesáti. 

Čenkovský betlém po dobu adventu navštíví odhadem až tisíc návštěvníků. Někdo přijde i několikrát, třeba jen procházkou z okolních vesnic. Jiný přijede vlakem, vystoupí v Jincích a přijde pěšky do Čenkova. 

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Příbram

Zdroj foto: Příbram

 

více …

V bývalém Vojenském újezdu Brdy, v CHKO Brdy, přibylo letos na podzim další, už třetí vyhlášené maloplošné chráněné území. Má rozlohu 32 hektarů a žije zde mnoho chráněných a ohrožených druhů ptáků, savců, hmyzu i rostlin.

Přírodní rezervace Koníček nese název po stejnojmenném vrcholu, který představuje výrazné zakončení Jineckých hřebenů nad Ohrazenicí v severní části CHKO Brdy. V nepřístupné části vojenského posádkového cvičiště Jince ukrývá rozmanité přírodní hodnoty: geologicky zajímavé vrcholové skalky, výchozy břidlic se zkamenělinami a obklopující les – směs starých bučin a suťových lesů.

Rozloha přírodní rezervace je 32 ha a žije zde řada chráněných a ohrožených druhů ptáků, savců, hmyzu i rostlin. Nejkrásnější pohled na Koníček je právě teď na podzim z protějšího kopce Vystrkova.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK

Zdroj foto: Pixabay

 

 

více …

Nedaleko od minigolfu a mateřské školy Čtyřlístek v Mladé Boleslavi najdete Nový park - zrevitalizované hřiště pro širkovou veřejnost. Mimo repliky hradu, prolézaček a pískoviště zde nově naleznete i workoutové prvky. 

V Novém parku na severním sídlišti jsou v provozu nové moderní workoutové prvky. Nahradily původní cvičební stroje, instalované v rámci revitalizace parku v roce 2010.

Jak poznamenal první náměstek primátora Jiří Bouška, došlo ke zdvojnásobení plochy, na níž lidé mohou ve volném čase cvičit. “V Novém parku před mnoha lety vzniklo úplně první workoutové hřiště v našem městě a i vzhledem ke své poloze dlouhodobě patří mezi nejnavštěvovanější. Nasloucháme lidem, kteří tato hřiště využívají, a po zpětné vazbě od nich jsme prostor zdvojnásobili a především doplnili nové speciální stroje,” řekl Bouška.

Workoutové hřiště v Novém parku tak nově tvoří také moderní prvky, jejichž součástí jsou například i činky a velké posilovací stroje. “I vizuálně vypadá celý prostor velmi vkusně, mám z tohoto projektu radost a jsem za tuto investici rád,” podotkl Bouška s tím, že náklady se pohybovaly do 800 tisíc korun. V budoucnu by obnovou a doplněním mohla projít i workoutová hřiště na dalších místech v Mladé Boleslavi.

Venkovní prostory pro cvičení byly vyhledávanou alternativou i v době nouzového stavu při uzavření posiloven a fitness center.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Mladá Boleslav

Zdroj foto: město Mladá Boleslav

 

 

více …

Město Mladá Boleslav ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto nadále pomáhá rozvoji cyklodopravy. Na osmi místech byly zprovozněny nové stojany na kola, další dva převzaly také sousední Kosmonosy. Rozšíření parkovacích možností ocení mimo jiné i uživatelé sdílených kol, jejichž obliba nadále stoupá.

“Díky podrobným datům o využívání sdílených kol jsme vybrali lokality, kde jsou stojany nejvíce potřeba. Cyklodoprava je jedním z témat, která úzce řešíme s automobilkou. Tyto stojany jsme financovali z takzvaného Malého fondu Škoda Auto, za což děkuji,” řekl první náměstek primátora Jiří Bouška, který představil stojany společně s Ladislavem Kučerou z Nadačního fondu Škoda Auto a Tomášem Karpovem ze společnosti Nextbike, provozující sdílená kola v Mladé Boleslavi. 

Nové stojany byly osazeny před gymnáziem, na Staroměstském náměstí před hotelem Věnec, ve Štefánikově ulici u 6. brány, na křižovatkách ulic Havlíčkova x Erbenova a Václavkova x Čechova, v lokalitě U Kasáren, poblíž internátu na Jičínské a na Rozvoji. 

“Další dva stojany převzaly Kosmonosy a v blízké době bude nový stojan také v ulici Jana Palacha,” upřesnil náměstek Bouška při setkání u nového stojanu na Rozvoji. 

Právě tam byl v minulém roce vybudován nový cyklochodník a nedaleko odtud během října začnou i práce na novém úseku podél náměstí Republiky, který přispěje k dalšímu propojení páteřních tras. Hotovo by mělo být během jara příštího roku. 

“I na tento cyklochodník se nám podařilo získat evropské prostředky, bez nichž by takto významné investice byly složitější,” řekl Bouška.

Kvalitní infrastruktura pro cyklisty je klíčová pro úspěšný provoz sdílených kol, které fungují v Mladé Boleslavi od roku 2019 a jejichž popularita i nadále stoupá. 

“Aktuálně se ve všedních dnech pravidelně pohybujeme mezi 1100 a 1500 výpůjčkami za den,” poznamenal Tomáš Karpov ze společnosti Nextbike s tím, že září 2021 zřejmě bude z pohledu provozu v Mladé Boleslavi rekordním měsícem. Dodal také, že Mladá Boleslav je v rámci republiky nejúspěšnějším městem s nejvyšším počtem výpůjček sdílených kol.

Ve městě je k dispozici vždy minimálně 140 mechanických kol a dalších 10 elektrokol. Prvních patnáct minut na mechanickém kole je zdarma, následujících 30 minut stojí 16 korun. Každá minuta jízdy na elektrokole stojí jednu korunu.

I letos je v plánu celoroční provoz sdílených kol, zájemci tak o možnost vypůjčit si kolo nepřijdou ani v zimě.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Mladá Boleslav

zdroj foto: Pixabay

 

více …

Program Živá voda společnosti Vojenské lesy a statky, jehož cílem je především zadržet v krajině v době klimatických změn vodu a vytvořit tak příznivé podmínky pro rozvoj biodiverzity, má mnoho podob. Nejde jen o stavby rybníčků a vodních nádrží s hrází, ale i o malá vodní díla. Na Brdech lesníci VLS ve spolupráci se správou chráněné krajinné oblasti každoročně vyhloubí několik tůní. Jde o malé vodní plochy do 300 metrů čtverečních.

Na Padrťských pláních, na Baštině i na Pource, ale také v blízkosti Strašic nebo na Hrachovišti narazí návštěvníci Brd nově na malé vodní plochy, které po krajině chráněné krajinné oblasti rozmisťují lesníci Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Od roku 2018 jich do krajiny Brdské vrchoviny umístily celkem dvaačtyřicet.

Program Živá voda VLS, jehož cílem je především zadržet v krajině v době klimatických změn vodu a vytvořit tak příznivé podmínky pro rozvoj biodiverzity, má mnoho podob. Nejde jen o stavby rybníčků a vodních nádrží s hrází, výpustí a bezpečnostním přelivem. V krajině, kde VLS hospodaří, vznikají i menší vodní díla. Na Brdech lesníci VLS ve spolupráci se správou chráněné krajinné oblasti každoročně vyhloubí několik tůní. Jde o malé vodní plochy do 300 metrů čtverečních.
„Je to vlastně jednouchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Je to vlastně taková díra v zemi s různou hloubkou vody a různým stupněm zazemnění. To je přirozený proces, kdy se tůň vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina. Hladina vody kolísá v tůni během roku v závislosti na srážkách,“ popisuje ředitel brdské divize VLS David Novotný.
V roce 2018 kolegové z Brd v rámci režimových opatření pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR vyhloubili první čtyři tuně na Hrachovištích na lesní správě Jince, o rok později vznikly tři na Padrťských pláních a tři na lesní správě Strašice. Loni pak vyrostla čtveřice vodních ploch na jineckých Baštinách, dvě na Pource na Nepomuku a osm opět na Padrtích. Letos k nim přibilo čtrnáct tůní na lesních správách Obecnice a Mirošov. Program, který ročně přijde na nižší statisíce korun, je realizován za podpory dotačního programu Ministerstva životního prostředí - Péče o přírodu a krajinu na základě zadání AOPK ČR, Správy CHKO Brdy. Celkové náklady za čtyři roky dosáhly částky 700 tisíc korun.
Na loukách u Padrťských rybníků v první zóně CHKO došlo díky tvorbě tůní, vymělčení a meandraci odvodňovacího příkopu ke zpomalení odtoku vody a vytvoření nových biotopů pro obojživelníky. Tůně také zadržují vodu v krajině a jsou malými mikrobiotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy.
Vedle desítek tůní brdská lesnická divize VLS dokončuje stavbu dalšího díla, jež má ve středočeských horách vylepšit vodní bilanci v zalesněné krajině. Jde o vodní nádrž Klášterka.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: VLS

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Festival ptactva je oslavou ptačí migrace a jedinečnou příležitostí k pozorování podzimního tahu ptáků.Letošnímu Festivalu ptactva přálo počasí, většinu akcí provázely ukázky odchytu ptáků spojené s kroužkováním. To je důležité pro zjišťování informací o tahu ptáků. Na mnoha místech se chytli ptáci, kteří již své kroužky měli z dřívějších let. To pomáhá zjistit například stáří ptáků či jejich věrnost tahovým cestám.

Trasa vedla ze Srbska proti proudu Berounky až k soutoku potoka Kačák s Berounkou, kde proběhla ukázka kroužkování ptáků. O jednotlivých kroužkovaných druzích (ale nejen o nich) si účastníci vyslechli zajímavé informace a mohli se zeptat na vše, co je z ornitologie (i zoologie, ochrany přírody, apod.) zajímá.

Kroužkování prováděl ornitolog AOPK ČR, Správy CHKO Český kras pan Jaroslav Veselý, který ptáky také popisoval, vyprávěl o jejich způsobu života a zodpovída dotazy.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Český kras

Zdroj foto: Pixabay

 

 

více …