Středočeské
Zelenenoviny.cz

Zdarma nebo za symbolickou cenu se o nadcházejícím víkendu můžete podívat do památkých a zajímavých míst, která byste jindy neviděli. Můžete si prohlédnout třeba radnici, městskou vodárnu a v neposlední řadě chrám Bartolomějské návrší. Nejen kulturou je člověk živ a proto akci budou provázet mnohé doprovodné programy. 

Město Kolín vás srdečně zve na Den otevřených dveří kolínské radnice (19. 9. od 10.00 do 12.00 hod) nebo na rozhlednu Vodárna (12. 9. a 18. 9.). Nenechte si ujít také Jeruzalém na Labi, soubor kolínských židovských památek. Zdarma můžete navštívit synagogu (12. 9. a 19. 9.) a oba židovské hřbitovy (19. 9.)

Největším lákadlem bude jistě Bartolomějské návrší, poklad v srdci Kolína (v sobotu 11. 9. za symbolické vstupné 1 Kč). Kromě samotného chrámu sv. Bartoloměje navštivte i barokní kostnici a zvonici s vystaveným chrámovým pokladem a vyhlídkou na centrum města. V bývalém bytě zvoníka je ke zhlédnutí také část putovní výstavy fotografií Josefa Čáslavy z Turistické oblasti Kutnohorsko a Kolínsko s názvem „KUKO známé i neznámé“. Zejména pro děti je připravena moderní interaktivní expozice ve staré farní škole.

POZOR ZMĚNA oproti původnímu programu – v chrámu sv. Bartoloměje nebude prohlídka v 11.00 hod, naopak navíc bude prohlídka ve 13.00 hod.

Kromě otevřených památek v rámci Dnů evropského dědictví vás zveme i na řadu doprovodných akcí. Připraveny jsou komentované prohlídky výstav, s výkladem historika si můžete prohlédnout také kostel sv. Jana Křtitele, chrám sv. Bartoloměje nebo tvrz v Hradeníně. Procházka po městě vás seznámí s městským opevněním či židovským ghettem. V pátek 17. 9. pak budou položeny nové kameny zmizelých.

Přehled všech akcí konaných v Kolíně a okolí naleznete na www.historickasidla.cz

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Kolín

Zdroj foto: Pixabay

 

 

 

více …

"Na hřišti to žije" je projekt radních v Příbrami, který má za cíl umožnit sportovní pohyb dětí zdarma a pro každého. Co všechno čeká vaše děti v měsíci září najdete v článku. 

Po prázdninové odmlce se od 2. září budou konat pravidelné čtvrteční tréninky v rámci projektu Na hřišti to žije!

„Plácky a hřiště ve městě od čtvrtka ožijí. Trenéři příbramských sportovních oddílů se budou opět pravidelně střídat při hodinových trénincích, které jsou volně přístupné dětem. Díky tomuto projektu je možné vyzkoušet nezávazně široké spektrum sportů,“ přibližuje záměr projektu radní pro sport Renáta Vesecká.  

První zářijový trénink bude přece jen trochu neobvyklý. „Při prvním setkání se ve čtvrtek
2. září zaměříme na stolní tenis a trénink se bude konat v tělocvičně ZŠ Školní,“ dodává radní Vesecká s tím, že podmínkou účasti na tomto tréninku je sálová obuv.  

Tréninky se budou konat vždy ve čtvrtek obvykle v čase od 16 do 17 hodin, vstup je zdarma.  

Program na září: ZDE

 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Příbram

Zdroj foto: Pixabay

 

 

více …

NPP Mladá u Milovic byla vyhlášena v roce 2020. Předmětem ochrany jsou travinné a křovinné ekosystémy luk a pastvin a suchých trávníků a trávníků písčin a mělkých půd a nížinných až horských vřesovišť a lesní ekosystémy. V srpnu zde probíhal monitoring vzácných rostlin a hmyzu a byl byl oběven vzácný nález. 

V tomto období monitorují pracovníci Správy hmyz a některé jiné chráněné druhy rostlin a živočichů, a z hmyzího hlediska byl nalezen bombastický nález. A to v podobě denního motýla vřetenušky pozdní, která byla v nehojných počtech pozorována v místech mimo ohrady se zubry. Tento druh je známý z Českého středohoří, okolí Prahy a jižní Moravy.

Ovšem je třeba čekat i jiné nálezy - při monitoringu bezlesí v národní přírodní památce Mladá došlo přímo k bombastickému nálezu. Deštivé počasí v posledních dnech zapříčinilo vyplavení staré munice. Není se koneckonců čemu divit, Milovice – Mladá je bývalý vojenský prostor. Na místo byla přivolána hlídka Policie ČR, obvodní oddělení Milovice, která munici zajistila a na místo povolala pyrotechnika. Podle bližších informací se jednalo o nevybuchlý dělostřelecký granát. Tak se dívejte pod nohy!

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Kokořínsko

Zdroj foto: CHKO Kokořínsko

 

více …

Každoroční akce je opět tady - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, Vás srdečně zve na Netopýří noc, která se bude konat 27. 8. 2021. Místa jsou omezená, zarezervujte si svou účast včas. 

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Vás srdečně zve na Netopýří noc, která se bude konat 27. 8. 2021 v 19:00 v Kokořínském Dole č. p. 13. Kapacita omezena - rezervujte si místo na pavlina.samalova@nature.cz.

Po přednášce se pěšky přesuneme Kokořínským dolem k rybníku Harasov, kde proběhne ukázka odchytu netopýrů. Předpokládaný konec akce ve 22 hodin u Harasova.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Kokořínsko

Zdroj foto: CHKO Kokořínsko

 

více …

Evropsky významná lokalita Pěnovce u rybníka Lutovník je trvale bezlesé prameniště se silnou pěnovcovou inkrustací, kde se vyskytuje charakteristická slatiništní vápnomilná vegetace s vzácnými druhy jako je Bezkolencem modrý, Sítina slatinná, Tolije bahenní nebo třeba s bohatými porosty mechorostů r. Cratoneuron a Fissidens. Obnovené rybníky Knížecí a Lutovník na Smilovickém potoce nedaleko městysu Loučeň by zde měly pomoci zadržovat vodu. 

Historická vodní díla byla obnovena v těsném sousedství evropsky chráněné lokality s lučními pěnovcovými prameništi a slatinami s charakteristickou vegetací s dominujícím bezkolencem modrým i dalšími vzácnými rostlinami (sítina slatinná, tolije bahenní či suchopýr širokolistý). V lokalitě se vyskytuje také řada živočišných chráněných druhů, kterým obnova rybníků přinese zlepšení životních podmínek – ropucha obecná, užovka obojková a celá řada dalších vzácných druhů žab, ale i ptáků.
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je vzácný biotop ohrožen především v důsledku odvodnění, poklesu vydatnosti pramenů nebo jejich svedení do studny, neprospěla by mu ani absence hospodaření nebo naopak jeho intenzifikace.

„Cílem obnovy těchto dvou rybníčků je stabilizace vodního režimu v lokalitě, rozvoj její biodiverzity, samozřejmě jejich návrat do krajiny bude plnit také estetickou funkci. Zvolili jsme pro jejich stavbu konstrukci s hutněnou sypanou hrází, která zaroste vegetací, čímž vodní dílo v maximální možné míře zapadne do krajiny,“ uvedl ředitel divize VLS Mimoň Roman Vohradský.

Do dvojice rybníčků Vojenské lesy investovaly celkem 3,3 milionu korun, přes dva miliony však pokryje dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dvojice vodních děl se ihned po obnově stala oblíbeným vycházkovým místem návštěvníků, vojenské lesy zde proto plánují vybudovat také lavičky k sezení.

Obnova rybníčků je součástí programu Živá voda VLS, který u státního podniku běží do roku 2015. Vojenské lesy v jeho rámci investovaly již více než 100 milionů korun do budování vodních děl, které mají zadržet vodu v přírodních lokalitách v jejich správě.

„V rámci programu Živá voda VLS již vznikly v krajině, kterou spravujeme, desítky malých vodních děl - rybníčky, nádrže, ale také napajedla či tůně. Nejde nám u těchto investic o rybářské hospodaření, jejich smyslem je zadržet vodu v krajině, zvýšit její biodiverzitu, druhovou rozmanitost přírody v okolí, mají také krajinotvornou funkci. V některých lokalitách budujeme nová vodní díla, na Šumavě, v Ralsku a Mladé vracíme především do krajiny historické malé vodní plochy, které zde dříve byly a zanikly,“ popsal ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král.

Na Mladoboleslavsku státní podnik aktuálně v rámci programu Živá voda VLS finišuje další projekt na obnovu vodního díla nedaleko obory Prosíčka u Mnichova Hradiště. Vedle rybníku by zde na Mukařovském potoku měly vyrůst také dvě tůně.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: Vojenské lesy a statky

Zdroj foto: Pixabay

 

 

 

 

více …

Dávným včelařům se říkalo brtníci podle toho, že včelařili v přirozených dutinách stromů, v brtích. Dutiny byly upravovány tak, aby vyhovovaly včelám i práci brtníků - byly např. zvětšovány vnitřní dutiny, které se upravovaly za použití jílu, drnů a kusů dřeva - zátvor. Brtníci označovali stromy se včelami i dutiny pro budoucí včelstva  pomocí speciálních značek. Tak asi vzniklo pozdější značení brtí víchy slámy nad nebo pod česnem. Kácení takto označených stromů i ničení značek bylo trestné. Brtníci byli osobami váženýni. Měli své vlastní cechy a tvořili spolky s volenou samosprávou. Byla to živnost, která se přenášela z otce na syna a tím se přenášely i způsoby včelaření. Dnes se k brtnictví včelaři vracejí v CHKO Brdy. 

Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 ve spolupráci s VLS v červnu osadil rojem včel první brť, která vznikla v lesích nedaleko zříceniny hradu Valdek na lesní správě Jince. Kdysi rozšířený středověký způsob chovu včel v jednoduchých úlech, které tzv. brtníci hloubili přímo v kmenech stromů v lesích, se tak vrátil na Brdskou vysočinu. Pro včelařské nadšence jde o zábavnou formu oživení zaniklých kořenů jejich řemesla, pro lesníky VLS má projekt přínos z hlediska zlepšení ekologických funkcí v lese díky tomuto hmyzímu opylovateli. A návštěvníci CHKO, pokud na brdské brtě náhodou narazí, prožijí nevšední „výlet v čase.“

Včelař Milan Šimonovský stoupá opatrně ve včelařské ochranné bundě s kloboukem po hliníkovém žebříku, který je přivázán ke kmeni mohutné brdské douglasky. V ruce drží plastový kbelík, ve kterém je pulzující roj včel. Náklad, který nese, má asi dva kilogramy a tvoří jej asi 20 000 jedinců včely medonosné. Klid na lesní mýtině ruší jen vzdálený zvuk pracujícího harvestoru, který bojuje s přemnoženým lýkožroutem a připomíná, že vlna kůrovcové kalamity, postupující střední Evropou, právě nedávno naplno dorazila do brdských hvozdů. Milan Šimonovský se naopak do přírody snaží netradičním způsobem dodat zástupce z hmyzí říše, kteří jsou pro její ekologickou stabilitu přínosem.
Roj vysype do asi metr vysoké podlouhlé dutiny ve stromu, která je vybavena konstrukcí dřevěných vzpěr pro lepší uchycení budoucího včelího díla. Předtím jim sem přidal směs medu a práškového cukru (medocukrové těsto), která by měla včelám pomoci s obživou v prvním období jejich nového života v Brdech. Otvor pak rychle uzavírá primitivními dřevěnými dvířky (DLUŽNÍ), která připevní archaickým způsobem s pomocí provázku a kolíčků kolem otvoru. O drobné škvíry se postarají samy včely, které je brzy zalepí propolisem. Přes dvířka pod provázky umístí ještě větvičky jako ochranu před případnými dotěry z ptačí říše, kunám a jiným nezvaným návštěvníkům. Brť je asi 4 metry nad zemí, což včelám zaručí bezpečí před většinou dalších obyvatel lesa, kteří by případně mohli dostat chuť na med. „Kdysi brtníci na kmeny u brtě umisťovali různé pasti proti medvědům, což ale aktuálně na Brdech není potřeba,“ směje se Šimonovský.
Včely, které před transportem na strom včelaři zklidnily tím, že je postříkali vodou, pomalu vysychají a začínají vylézat česnem (štěrbinovitý krytý vstup do úlu, pozn. redakce) ven a létat.
Brť na lesní správě Jince vznikla vloni na podzim na včelařském workshopu pražského spolku s šumavským brtníkem Ing. Oldřichem Vojtěchem, PhD, který pracuje v zoologickém oddělení sekce Výzkumu a ochrany přírody na Správě Národního parku a CHKO Šumava. Jde vlastně o kopii brtí z uralského Baškirska, kde brtnictví ve své původní podobě přežilo stovky let a začalo se odtud šířit opět zpět na západ. „Inspirovali se tam polští kolegové, u nichž se brtnictví stává součástí programu činnosti řady národních parků. Brtnictví v ČR jako první začal propagovat včelař Milan Motyka z Mostů u Jablunkova a pro jeho propagaci a návrat uspořádal v rámci akcí PSNV první workshop, kde jsem inspiraci převzal já,“ popisuje Oldřich Vojtěch.

Brtnictví je vlastně takovým mezičlánkem, vývojovým stádiem, mezi dobou, kdy lidé med a vosk získávali loveckým útokem na sídla včel v přírodě a moderní podobou chovu včel v úlech. Paradoxně může znít, že u středověkých brtníků v českých zemích nešlo až tak o získání medu - tou nejcennější komoditou byl včelí vosk. „Brtníci měli tehdy velmi silnou společenskou pozici, protože byli dodavatelé strategické suroviny pro ty, kteří vládli tehdejšímu světu, částečně to byla šlechta, ale především církev, jež potřebovala přísun vosku pro výrobu svíček, které se tehdy hojně využívaly při náboženských obřadech. Každý tehdejší brtník míval v rajónu až sedm desítek brtí. Vždy na jaře v době rozkvětu třešní k nim lezli po žebřících, provedli podřez to znamená, že odřízli část díla v celé délce. To ukládali do košů a spouštěli pomocníkovi,“ dodává Milan Šimonovský, zatímco balí hliníkový žebřík, který by mu každý středověký brtník jistě záviděl. O víkend později přijede brť ještě zkontrolovat. „A napřesrok na velikonoce bude první med,“ směje se, zatímco kolem po lesní mýtině již létají na průzkum první včely.
„Pro nás je hlavním smyslem pozitivní přínos včely medonosné pro ekologickou stabilitu krajiny. Včely svou existencí v lesích přispívají ke zvýšení produkce semen lesních dřevin. Proto obecně rádi včelaře v lesích vidíme, a brť na jinecké lesní správě je prvním pilotním projektem, který by navíc mohl být zajímavým krajinotvorným detailem, připomínajícím historii brdských hvozdů,“ dodá ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.

Přesné umístění brtě ale lesníci, ani včelaři nechtějí moc propagovat. Aby včely neohrozily. „Pokud na ní někdo narazí, tak věříme, že to bude nevšední zážitek z jeho cesty přírodou. Ale prosíme, aby včely nechal na pokoji,“ dodává Milan Šimonovský.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: Vojenské lesy a statky s.p.

Zdroj foto: Pixabay

 

více …