Středočeské
Zelenenoviny.cz

Obyvatelé Košťálkovy ulce v Berouně vzali nepořádek doslova do svých rukou a uklidili odpadky, nahromaděné ve svém okolí přes zimu. Odvoz odpadků následně zajistilo město. Skvělý příklad pro nás všechny! 

Skvělou ukázku spolupráce a péče o okolí ve svém bydlišti předvedli obyvatelé Košťálkovy ulice. Společnými silami zde totiž uklidili nepořádek po zimě. Město pak ve spolupráci s firmou AVE zajistilo odvoz odpadků.

„Moc se nám líbí iniciativa občanů. Na tom, kde žijeme, by mělo záležet každému z nás a pokud někdo přiloží aktivně ruku k dílu, je na místě ho pochválit a případně pomoci. Pokud se  po vzoru obyvatel z Košťálkovy ulice chtějí i další Berouňané pustit do úklidu svého okolí, dejte nám vědět e-mailem na adresu podnety@muberoun.cz a my zajistíme následný odvoz odpadu do sběrného dvora,“ uvedl místostarosta Michal Mišina.

Do úklidu města se Berouňané aktivně zapojují i díky akci Ukliďme Česko. Tato iniciativa se ale v loňském roce kvůli koronavirové pandemii musela zrušit. Uvidíme, zda se bude moci konat letos. O přesném termínu a postupu bychom dali včas vědět. 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Beroun

Zdroj foto: Pixabay

Již šestým rokem se potvrdil výskyt vlků v oblasti CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, která se rozprostírá jak ve Středočeském, tak v Libereckém kraji. Pátrání, které proběhlo na konci ledna, doložilo, že se na rozsáhlém území nachází minimálně devět vlků. 

Na území CHKO Kokořínsko – Máchův kraj jsme v období výjimečně bohatém na sníh pročesávali krajinu a pátrali po vlčích stopách.

Monitoring vlčích stop proběhl ve dnech 15. a 21. 1. 2021. Prvního dne se zúčastnilo 17 lidí, z toho 6 externistů, kterým tímto děkujeme za pomoc. Prošli jsme 10 tras v kokořínské části a 4 trasy v Máchově kraji. Stopy vlků se našly na 7 trasách, s odhadem počtu 1 - 5 jedinců. Pokud jde o počty, tak je samozřejmě nutné předpokládat nálezy stop stejných vlků v různých částech CHKO, proto je minimální počet v Máchově kraji 5 vlků a na Kokořínsku 2 vlci. Během dopoledne sněžilo, takže později nalezené stopy byly již částečně zasypané a mohly pocházet i z předešlé noci.

21. 1. se vypravilo na monitoring vlka 11 stopařů po 11 trasách. Stopy byly nalezeny na 6 z nich, z toho 3 v Máchově kraji. Většinou se jednalo o menší skupiny 2 - 3 vlků, jen v jednom případě šlo o smečku minimálně 6 vlků. Výsledek je tedy podobný předcházejícímu monitoringu - minimálně 6 vlků v Máchově kraji a 2-3 vlci na Kokořínsku.

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Kokořínsko

Zdroj foto: Pixabay

Lžovické tůně najdeme v nivě řeky Labe, na jejím pravém břehu u města Týnec nad Labem. Nachází se zde smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem a habrolistým, jasanem ztepilým nebo úzkolistým, mokřadní olšiny, společenstva vysokých ostřic a labské tůně s vodními rostlinami, jako je např. žebratka bahenní, voďanka žabí nebo leknín bílý.  V lesích žije vzácný brouk z čeledi lesákovitých „lesák rumělkový“ a také roháč obecný. Z rostlin lze zmínit chráněný pryskyřník velký a rostliny zařazené na červený seznam cévnatých rostlin - bublinatku jižní, šmel okoličnatý, ostřici nedošáchor a další. Právě pro tato bohatství rozhodla rada Středočeského kraje o zřízení přírodní památky. 

Rada Středočeského kraje vydala na svém čtvrtečním jednání nařízení o zřízení přírodní památky Lžovické tůně a zároveň rozhodla o vydání nařízení k úpravě ochranného pásma přírodní památky Dražská koupě. „Obě přírodní památky, které se nachází v okresech Kolín a Příbram, si tuto ochranu rozhodně zaslouží. V Lžovických tůních najdeme cenná vodní a mokřadní společenstva a v Dražské koupi se vyskytuje vzácná kuňka ohnivá,“ upozornila radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Nová nařízení kraje o zřízení přírodní památky a úpravě ochranného pásma se objeví ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje do 31. ledna 2021.

Lžovické tůně se nacházejí v nivě řeky Labe, konkrétně na jejím pravém břehu západně až jihozápadně od města Týnec nad Labem. Území leží v katastrálních územích obcí Lžovice, Veletov, Záboří nad Labem a Svatá Kateřina u Svatého Mikuláše. Přírodní památka zaujímá rozlohu 67,15 ha a je hojně protkána sítí labských ramen a tůní. Vyskytuje se zde celá řada vzácných vodních a mokřadních rostlin a ohroženého xylofágního hmyzu.

„Předmětem ochrany vyhlašované přírodní památky Lžovické tůně jsou zejména fragmenty ekosystémů labské nivy. Zahrnují společenstva, jako jsou luhy podél nížinných řek, smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem a habrolistým, jasanem ztepilým nebo úzkolistým, mokřadní olšiny, společenstva vysokých ostřic a labské tůně s vodními rostlinami, jako je např. žebratka bahenní, voďanka žabí nebo leknín bílý.  V lesních porostech žije vzácný brouk z čeledi lesákovitých „lesák rumělkový“ a také roháč obecný. Ze zajímavých rostlin zde dále najdeme např. chráněný pryskyřník velký a rostliny zařazené na červený seznam cévnatých rostlin - bublinatku jižní, šmel okoličnatý, ostřici nedošáchor a další,“ popsala biotop nově vyhlašované přírodní památky radní Jana Skopalíková. Dodala také, že vyhlášení přírodní památky a změna ochranného pásma již bylo projednáno s vlastníky dotčených pozemků a příslušnými obcemi. Vyhlašovaná přírodní památka Lžovické tůně je zároveň součástí evropské sítě lokalit Natura 2000.

Přírodní památka Dražská Koupě leží u obce Koupě, zhruba 6 km jihozápadně od Březnice v okrese Příbram. Její území tvoří středně velký nebeský rybník s litorálními porosty a přilehlý pás zatravněných ploch. Rybník je situován v těsné blízkosti sídla Koupě. Celá severní část hranice přírodní památky se přimyká k okraji zastavěného území obce a stávající, zákonné ochranné pásmo přírodní památky, zasahuje do zastavěného území obce Koupě. Část ochranného pásma, která je v překryvu se zastavěným územím, neplní svoji ochrannou funkci a naopak nadměrně omezuje vlastníky dotčených nemovitostí. Z tohoto důvodu přikročil Středočeský kraj k adekvátní redukci ochranného pásma o zastavěné plochy a zřídil tak přiměřené ochranné pásmo, které zajistí jednak účelnou ochranu přírodní památky a zároveň nebude nad nutnou míru omezovat výkon vlastnických práv.

Význam této přírodní památky je taktéž podtržen jejím zařazením na evropský seznam lokalit soustavy Natura 2000.

Redakčně upraveno

Zdroj: Středočeský kraj

Zdroj foto: Pixabay

Na jaře loňského roku začala dlouho očekávaná revitalizace pěší zóny Cíl, nacházející se na příbramském sídlišti Křižáky. V prosinci, tedy na sklonku předchozího roku, už bylo dílo hotovo. Na výsledek snažení vedení města se dojděte podívat sami. 

O potřebě revitalizace prostoru pěší zóny Cíl, tedy prostoru mezi obchodním centrem a panelovými domy, se hovořilo dlouhá léta. K realizaci plánů se přistoupilo v březnu letošního roku a stavba probíhala původně plánovaných devět měsíců. „V průběhu rekonstrukce jsme se potýkali hned s několika problémy, které vyvstaly až po odkrytí původních povrchů. Prvním z nich byly betonové pasy pro pojezd jeřábů, které v místě zůstaly z doby výstavby panelových domů. Druhým překvapením bylo trasování rozvodů kabelové sítě ČEZ, které jsme od zmíněné společnosti dostali špatně vytyčené, a museli jsme přistoupit k úpravě projektu. Třetí zásadní překážkou byla potřeba provedení sanace podloží. I přes všechny tyto komplikace proběhla rekonstrukce v předem stanoveném termínu,“ uvedl starosta Jan Konvalinka.

Prostor je tedy zrekonstruovaný, dnes již i zkolaudovaný. Kromě nového osvětlení či odpadkových košů je zde novinkou výsadba 15 stromů, ke kterým je zaveden automatický zavlažovací systém. Stromy mají za úkol prostředí nejen zpříjemnit, ale tvoří také jakousi hlukovou bariéru. Častým dotazem občanů je instalace laviček. „Osazení laviček jsme dlouho diskutovali. Nakonec bylo od tohoto záměru po dohodě se zde bydlícími občany upuštěno, a to z důvodu možné hlučnosti shromažďujících se osob,“ dodal starosta, který při slavnostním otevírání zmínil také to, že se s tímto prostranstvím dá pracovat, takže se jistě na jaře dočkáme nějaké květinové výzdoby.

Výše uvedené vícepráce si vyžádaly také zvýšené finanční náklady. Z původních necelých 10 milionů se cena díla vyšplhala na částku 13 389 000 Kč. „U každé větší stavby lze předpokládat vícepráce. Vzhledem k povaze problémů a souvisejících víceprací na této stavbě se cena navýšila uvedeným způsobem. Kdybychom tyto pod povrchem nalezené problémy znali, promítly by se do vyšší ceny díla ještě před jeho realizací. Nejedná se tedy o svévolné zdražování celého projektu,“ doplnil Jan Konvalinka.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Příbram

Zdroj foto: Pixabay

Běžkařskými tratěmi v Brdech se označují cesty, které sice nejsou běžkařsky upraveny (vyjetá stopa), ale zůstávají neposypány a neprohrnovány sněžným pluhem. Běžkaři z okolí si tak mohou zasportovat na téměř 75 kilometrech cest v krásné přírodě Brdských lesů. 

V hřebenové oblasti Brd je možné využít tzv. Brdskou lyžařskou magistrálu ze Zaječova přes Dlouhý vrch, Houpák a Tok na Borské sedlo a dál až na Prahu a do Teslín a mnoho dalších cest, které na ně navazují. Týká se to například oblasti Třemošné, více naznačuje přiložená mapa.

Vhodnými východisky do Brd pro běžkaře jsou i letos Teslíny (710 m), Nepomuk (690 m), Láz (600 m), Bohutín (550 m), Příbram–Kozičín (600 m) a Příbram–Orlov (650 m), Obecnice (530 m) a Zaječov (520 m). Turisté i běžkaři mají v poslední době také značně zjednodušenou orientaci v Brdech. K někdejším lesním cestám přibylo nejdříve standardní turistické značení a v létě 2020 ještě cykloturistické značky.

Oproti loňskému roku byly pro tuto zimní sezonu ohlášeny některé novinky:

Lesní cesta Havelská: účelová komunikace je z důvodu aktuální potřeby odvozu dříví udržována v režimu „prohrnování bez posypu.“

Lesní cesta U Rozhledny: vzhledem ke zpracování kůrovcové kalamity je komunikace udržována v režimu „prohrnování s posypem“ od Teslín přes Břízkovec směrem k Bělehradu.

Lesní cesta Klášterka a Korunská: tyto komunikace jsou udržovány v režimu „prohrnování bez posypu, v kritických částech s posypem.“

Vojenské lesy a statky ČR také informovaly, že vzhledem k probíhající kůrovcové kalamitě nelze hospodářskou činnost předem vymezit na určitá území. Za účelem včasné asanace kůrovcových stromů může vzniknout potřeba údržby komunikací i v rámci běžkařských tras.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Příbram

Zdroj foto: Pixabay

Tučnice obyčejná je masožravá rostlina, rostoucí vzácně i u nás ve volné přírodě v propustných půdách. Její potravou je drobný hmyz, který láká na své listy pomocí slizovité lepivé látky, jež se na světle třpytí, a tím poletující hmyz naláká. Tučnice obecná je v naší přírodě silně ohrožená, a je proto nutné ji chránit.

Některé rostliny potřebují pro svou přítomnost na stanovišti obnažovaný půdní povrch, kde nemusí hned soupeřit s jinými vzrostlými rostlinami. A tak jim ho dobrovolníci obnažili.

V chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj byla provedena další opatření pro zachování vhodných stanovišť nejen tučnice obecné české. Ta v přírodě neovlivněné melioracemi a dalším lidským počínáním vznikají například kolísáním hladiny vody či činností vody tekoucí. Na Shnilých loukách v národní přírodní památce Jestřebské slatiny, kde za poslední suché roky začala místa vhodná pro tento druh vysychat a zarůstat, byl na části lokality, za pomoci malého bagru, stržen drn. Tuto akci uspořádal spolek Darwiniana z. s., který AOPK ČR, Správě CHKO pomáhá pečovat o rozsáhlé území již mnoho let. Před akcí se spolek několikrát sešel se zástupci AOPK ČR, Správy CHKO, aby vytipovali vhodné plochy a významně při tom nezasáhli do populace jiného druhu. Samotná akce se konala koncem října. Pojezdem bagru a stržením zeminy do hloubky asi 15 cm jsme se zbavili drnu. Díky různorodosti plochy tak vznikly i malé tůňky. Veškerá zemina byla z lokality odvezena. Náklady za bagřík a odvoz zeminy hradil spolek.

Darwiniana z. s. je spolek pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit. Jedním z poslání tohoto spolku je mimo jiné také ochrana přirozených lokalit našich původních masožravých rostlin. Jedná se o skupinu dobrovolných nadšenců a amatérských botaniků, kteří díky své praxi nabyli zkušeností nejen v poznávání „masožravek“, ale také v péči o lokality jejich výskytu.

Shnilé louky, součást NPP Jestřebské slatiny, jsou jednou z posledních lokalit, kde můžeme nalézt tučnici obecnou českou, která zde vytváří životaschopnou populaci s nejvyšší genetickou variabilitou. Proto tu spolek pomáhá s péčí  již mnoho let. Vyřezávají nálety, kosí část lokality, narušují drn a podobně. V loňském roce pokosili část rákosu na okraji velké tůně, kde se hned letos ukázalo mnoho nových rostlinek tučnice. Letos krom strhávání drnu také na části luk odstraňovali náletové dřeviny, které je zarůstají.

Jak příznivý vliv měla akce s bagrem na populaci tučnice se ukáže v následujících sezónách. Bude ale také záležet na počasí, protože takto specifická stanoviště jsou jím významně ovlivněna, ať už suchem nebo zaplavením. Nicméně nejen tučnice si s tím dokáže poradit, jak příroda dlouhodobě dokazuje svou různorodostí. Rozhodně lépe, než s úpravami krajiny spáchanými nejen v minulosti.

Redakčne upraveno

Zdroj: AOPK

Zdroj foto: Pixabay