Středočeské
Zelenenoviny.cz

Kalous pustovka je světlá sova menší velikosti s krátkými pernatými oušky. Je to druh hnízdící hlavně na tundrách severní Evropy, Asie i Ameriky. Před zimou tyto sovy přelétají k jihu, v Evropě až po Středozemní moře, a v té době, od podzimu do jara, se objevují také nepříliš početně i u nás. V prosinci byla zcela náhodně zaznamenána na Křivoklátsku, tedy v místě, kde se dosud nevyskytovala. 

Při mapování jalovců ve starých, zarůstajích sadech byla minulý týden na Slabecku zaznamenána vzácná zimní návštěva, kalous pustovka. A to hned 8 jedinců. Sovy seděly dosti netypicky na stromě a v křovinách při okraji velké pastviny. Jeden neví, jestli ho oči neklamou, protože tento druh není k vidění zrovna každý den. A proto byl pro jistotu do pole povolán Milan Tichai z ornitologického spolku R. O. S Fénix, aby potvrdil správné určení druhu. Podle jeho slov za skoro 30 let, kdy se ptákům na Křivoklátsku věnuje, tu pobyt pustovek nebyl zaznamenán. Rovněž není zmínka ani v databázi České společnosti ornitologické AVIF. Nejbližší výskyt pustovky je uváděn na Slánsku. Na Rakovnicku, Berounsku a Lounsku výskyt podle AVIF též zaznamenán zatím nebyl. Loni po dlouhé době pustovky vyhnízdily na jižní Moravě díky gradaci hraboše polního. Ze stejného důvodu byly pustovky vícekrát hlášeny letos i z Čech.

Kalous pustovka je severský druh hnízdící hlavně v tundrách severní Evropy, Asie a Ameriky. Pustovky vyhledávají vlhčí travní porosty, bažiny s přítomností keřů a stromů. Hnízda staví na zemi v blízkosti podmáčených míst. Hnízdění u nás je velmi vzácné. Na zemi i sedává, na dřevinách téměř nikdy. Na zimu sovy přeletují k jihu a to je doba, kdy je můžeme vzácně zastihnout i u nás. V otevřené krajině, v místech, kde se namnožili drobní hlodavci. Jako jedna z mála sov loví i za dne, létá nízko nad povrchem polí a luk. Pustovka je charakteristická dlouhými křídly a krátkými pernatými, většinou přilehlými, oušky. Obličej má bíle olemován, kolem očí tmavé skvrny. Létá zcela neslyšně a je s podivem, kterak obratně dokáže létat v zarostlém sadu mezi křovisky. 

Její výskyt částečně poukazuje na význam starých sadů v naší krajině. Fungují jako refugium živočichů. Nejen těchto vzácných, občasných hostů, ale celé řady našich ptáků, kterými se to v sadu jen hemžilo. Kosi, drozdi kvíčaly a cvrčaly, strnadi obecní, sýkory a další, kteří zde nacházejí úkryty a důležitý zdroj potravy v podobě ovoce (jablka, ořechy) a plodů divokých keřů (šípek, dřišťál, hloh). 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK Střední Čechy

Zdroj foto: Pixabay

Obec Babice leží asi 5 km od města Říčany ve Středočeském kraji. Již v roce 2017 byly zdejší rybníky vypuštěny kvůli havarijnímu stravu hrází a byla zadána zakázka na jejich revitalizaci. Nyní bylo dílo dokončeno. 

Tři Babické rybníky ve středních Čechách kompletně obnovily Lesy České republiky. Práce trvaly necelé dva roky. Projekt za bezmála 23,8 milionů korun je dalším z podnikového programu Vracíme vodu lesu.

Po rekonstrukci jsou všechny hráze bezpečné a nehrozí, že by voda zatopila níže položené oblasti. Rybníky tak znovu zadržují vodu v krajině, což prospívá okolnímu lesu, ale i chráněným rostlinám a živočichům. Opravené cesty využívají lesníci, pěší i cyklisté.

Horní, Prostřední a Dolní rybník jsou malé průtočné vodní nádrže na horním toku Výmoly. Povodně v minulých letech narušily jejich hráze i bezpečnostní přelivy. Rybníky po léta zanášel sediment a odbahnění bylo nutné. „Nové jsou spodní výpusti s požeráky a bezpečnostními přelivy. Návodní líc hrází opevnil kámen. Kvůli stabilitě hrází jsme odstranili náletové dřeviny,“ řekl vedoucí správy toků pro oblast povodí Labe z Lesů ČR Tomáš Sajdl.  Kromě toho se vybudovaly i nové lesní cesty v okolí a opravily stávající, takže rybníky jsou pohodlně dostupné pěším i cyklistům a cesty využívá také lesní technika. Rybníky společně pojmou na 3,51 hektarech celkem 45 498 m³ vody. Před Horním Babickým rybníkem se postavila kamenná hrázka, tedy sedimentační nádržka, která zachytí splaveniny, aby se nedostaly do žádného ze soustavy rybníků.
Projekt ocenil i starosta Babic Jan Chadraba: „Nečekal jsem, že všechna zákoutí kaskády rybníků mohou tak zásadně proměnit kdysi nevzhledné místo. Děkuji Lesům ČR i stavební firmě GREENMAN s.r.o. z Čerčan, že máme zase o něco lepší prostředí k životu. Věřím, že Babické rybníky budou lidé využívat i k přírodnímu koupání a třeba otužování,“ uvedl.

Redakčně upraveno

Zdroj: Lesy ČR

Zdroj foto: Pixabay

Obyvatelé rozrůstajícího se Králova Dvora už nemusí vozit odpad do sběrného dvora v Berouně - od podzimu už má město vlastní sběrný dvůr. 

S výstavbou zařízení v místní části Levín začalo vedení města v loňském roce. Zařízení je v provozu od středy, za první hodinu ho využilo deset lidí. Provozovatelem je firma AVE CZ, odpadové hospodářství.

Ve sběrném dvoře je možné odložit například komunální, nebezpečný nebo objemný odpad. Podobné areály budují a vylepšují i další města, cílem je hlavně bojovat proti nelegálním skládkám a tím chránit životní prostředí.

V minulosti museli obyvatelé Králova Dvora se stavebním a dalším odpadem do sběrného dvora v Berouně. Nyní ho mohou bezplatně uložit ve svém městě. Podmínkou je trvalý pobyt v Králově Dvoře. Do Berouna mohou lidé jezdit s odpadem ještě do konce listopadu.

Při provozu nového sběrného dvora jsou podle radnice využívány moderní technologie. O množství sváženého odpadu návštěvníky informuje venkovní digitální displej a areál chrání kamerový systém. Na objekt dohlíží bezpečnostní agentura. Zařízení je v listopadu otevřené ve středu od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 16.00 a v sobotu od 8.00 do 13.00 hodin.

Redakčně upraveno

Zdroj: Berounsko

Zdroj foto: Pixabay

V lokalitě Smetanovo náměstí dnes pokročily práce na kompletní obnově tamější zeleně. Pokácené stromy do konce roku nahradí nová výsadba. Zásah je součástí avizované podzimní obnovy desítek usychajících dřevin na celém území Roudnice nad Labem.

Jednou z aktivit roudnického odboru životního prostředí je péče o veřejnou zeleň. Její údržbu plánuje na základě pravidelných terénních kontrol. V průběhu léta takto byly označeny usychající břízy,ale i další dřeviny, které by již do příští sezóny nevydržely a mohly ohrozit zdraví či majetek. V tomto týdnu odborná firma provádí plánované kácení usychajících dřevin v lokalitě Smetanovo náměstí.

Přibližně stovku stromů, nejen v sídlišti, ale na celém území města, nahradí nové vhodnější a odolnější dřeviny odpovídající provedené studii veřejných prostranství. K výsadbě jsou pro sušší stanoviště doporučeny javory, habry, třešně, lísky, lípy nebo jilmy. Konkrétně pro Smetanovo náměstí bylo zvoleno 14 javorů ve spodní a 12 okrasných višní v jeho horní části. Město pro příští rok připravuje projekt, který má navázat parkovou úpravou s novým inventářem.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Roudnice nad Labem

Zdroj foto: Pixabay

Mokřady se zásadně podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Pomáhají také zmírňovat dopady klimatických změn. Mokřady ovšem čelí neustálému tlaku člověka a z krajiny postupně mizí. Proto se AOPK ČR aktivně snaží o budování mokřadů a zachovávání vody v krajině - úprava luk u Padrťských rybníků je dalším z mnoha kroků tímto směrem. 

Na loukách u Dolejšího Padrťského rybníka se zlepší ekologický stav území.

Agentura ochrana přírody a krajiny ČR totiž financovala  jedno z navrhovaných opatření doporučených na základě studie: Zvýšení retenční schopnosti pramenné oblasti CHKO Brdy – Klabava. Zdrojem finací byl Program péče o krajinu, práce provedly Vojenské lesy a statky, s.p.

Louky v okolí Padrťských rybníků  byly v minulosti nevhodně odvodněny. Podél silnice od hráze Dolejšího Padrťského rybníka k Hořejšímu byl vytvořen, místy i několik metrů hluboký, odvodňovací příkop, který je dle legislativy i potokem. Aby došlo k zpřírodnění tohoto místa a k zpomalení odtoku vody, byly po dohodě s vlastníkem přilehlých pozemků provedeny zemní práce. Ty si kladou za cíl především zpomalit odtok vody a vytvořit nové biotopy pro rozmnožování obojživelníků a na vodu vázaných bezobratlých. Rozvlněním příkopu a tvorbou tůní zpomalíme odtok vody z území. Vrátíme vodu zdejším loukám a vytvoříme nové cenné biotopy. To ocení mezi jinými například kosatce sibiřské, řada zástupců vodního hmyzu a brouků nebo obojživelníci.

Některé potoky v Brdech byly nepřirozeně zahloubeny a místy násilně narovnány, aby fungovaly jako meliorace k odvodu nadbytečné vody. S ohledem na změnu využití území již tento požadavek není aktuální. Na území CHKO Brdy je snaha obnovit přirozená stanoviště s cílem zvýšit retenční schopnosti a ekologické hodnoty krajiny. Toto opatření je jednou z prvních vlaštovek, která tyto chyby napravuje. 

Redakčne zpraveno

Zdroj: AOPK ČR

Zdroj foto: Pixabay

Ekocentrum Říčany funguje od roku 2003 a jeho posláním je ochrana přírody a krajiny, stejně jako zkvalitnění podmínek života v obci a regionu. Mezi mnoho akcí, které ekocentrum pořádalo, patří i Ořechobraní, které proběhlo na začátku měsíce října. Město Říčany tuto akci finančně podpořilo. 

Každoroční ořechové slavnosti proběhly během krásného slunného odpoledne na začátku října. Účastníci objevovali známé i méně známé druhy ořechů, vyráběli z nich ozdoby i postavičky a samozřejmě je ochutnávali – jak samotné, tak zpracované ve formě nejrůznějších moučníků. Po všeobecném hlasování byly nejlépe hodnocené dobroty oceněny. Už potřetí vyhrál ořechový moučník Nebe v hubě – pokud se nebojíte tuku a cukru, neváhejte si ho také upéct, je opravdu velmi dobrý. Abychom jen nemlsali, pustili jsme se taky do hrabání posekané bršlice. Ořechy se pak lépe hledají, navíc uvolníme prostor i jiným rostlinám. Třeba se nám za několik let povede obměnit druhovou skladbu tak, že její dominantou nebudou jen kopřivy a bršlice. Držte nám palce.

Ořechovka, jak ji teď známe, takto nevypadala vždycky. Ekocentrum o ni pečuje od roku 2012, kdy jsme zahájili každoroční klučení náletových dřevin, často i vzrostlých stromů. Teprve při těchto prvních větších zásazích jsme zjistili, že se nejedná o klasickou dvouřadou alej, ale že se za hustým neprostupným houštím nachází ještě třetí řada krásných vzrostlých ořechů. Nálety už teď nemají šanci, díky každoročnímu sekání se nám daří budovat a udržovat příjemný prosvětlený prostor, kde si Říčanští během procházky rádi nasbírají ořechy.

Děkujeme za finanční podporu Městu Říčany, díky ní bylo možné nechat Ořechovku posekat a připravit odměny pro nejlepší pekařky.

Redakčně upraveno

Zdroj: Kurýr Říčany

Zdroj foto: Pixabay