Se zvyšujícím se suchem řada měst začala pomáhat stromům v boji s přežitím v tropickém létu. Jako ideálním řešením se ukázaly závlahové vaky, které dávkují vodu stromům průběžně a zajišťují tak dostatek vláhy v suchých, letních dnech. Ani Kladno nezůstalo v péči o tolik potřebnou městskou zeleň pozadu.
Chřadnoucí městské stromy, které ohrožuje současné sucho, v Kladně zachraňují za pomoci netradičních zavlažovacích vaků. K nejpostiženějším stromům je v úterý 30. července začali na třídě ČSA usazovat pracovníci magistrátu a vodáren. Z bytelných pytlů voda odtéká hluboko ke kořenům dlouhé hodiny.
Většinu stromů v ulicích Kladna viditelně sužuje současné sucho. Město proto ve spolupráci se společnostmi Středočeské vodárny a Vodárny Kladno-Mělník (VKM) sáhlo kvůli jejich záchraně po zavlažovacích vacích. Pracovníci vodáren a Odboru životního prostředí kladenského magistrátu obepnuli kmeny u prvních nejvíce prosychajících stromů v parku naproti Oblastní nemocnici Kladno prvními. Celkově mají k dispozici 60 zavlažovacích pytlů.
Do jednoho vaku se vejde téměř 65 litrů vody, ta z něj k patě stromu pomalu odtéká asi devět hodin. Stromy nepotřebují zalévat často, ale zato vydatně. Z vaků se veškerá vláha dostane do půdy přímo u stromu až ke kořenům, postupně se provlhčí celý půdní sloupec pod dřevinou. Voda, kterou budeme v pytlích pravidelně doplňovat, je tak využita efektivně, říká vedoucí Odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta.
Šest desítek vaků daroval Kladnu provozovatel a majitel vodohospodářské infrastruktury, tedy společnosti Středočeské vodárny a VKM. Jde o odolné plastové vaky, které lze instalovat k patě stromu jednotlivě, ve dvojici či trojici. Dva zavlažovací vaky pak dokáží obepnout kmen o průměru až 20 centimetrů. Pro vzrostlé stromy je možné použít i jako samostatně stojící řešení. Instalace vaku ke stromu zabere vteřiny, naplnění trvá zhruba tři minuty a kapková závlaha zalije strom přímo ke kořenům při menší spotřebě vody, vysvětluje Jakub Hanzl, generální ředitel společnosti Středočeské vodárny a dodává: V zahraničí závlahové vaky používají už běžně tři desítky let. Ve švédském Stockholmu je například nechávají u stovek stromů po celou sezónu. Pro naplnění vaků se nepoužívá pitná voda, ale voda z přírodních pramenů nebo dešťovka.
Kladno unikátní vaky s vodou použilo jako nástroj proti suchu poprvé, zkušenosti už s nimi mají i jiná česká města, jako jsou Praha, Olomouc, Otrokovice, Zlín, Karlovy Vary nebo Frýdek-Místek. V dalších dnech a týdnech se zavlažovací pytle objeví v Kladně nejen v parku naproti nemocnici.
Kladno bojuje proti ničivým dopadům sucha na městskou zeleň například i mozaikovým sekáním. Delší travní porost lépe drží vláhu v půdě, má příznivý vliv i na mikroklima a biodiverzitu ve městě. Zároveň se však ukázalo, že nevyhovuje mnohým obyvatelům, kteří se například obávají častějšího přenosu klíšťat během procházek. Proto v Kladně začali užívat takzvanou mozaikovou metodu, která vytváří na travnaté ploše ostrůvky vzrostlé trávy, kolem nich je porost posekaný a dá se komfortně procházet. Takové řešení je pro obyvatele příjemnější. Mozaiky už se tak objevily například v oblastech Sítná I a Sítna II nebo na svahu Na Panské. V lokalitách, kde to bude z hlediska pohybu a komfortu obyvatel vhodné, plánuje Kladno rozšiřovat městské louky, jež se budou sekat pouze dvakrát ročně. Půjde například o park Lesík, Ostrovecké údolí či o části některých rozlehlých trávníků na sídlištích.
Redakčně upraveno
Zdroj: město Kladno
Zdroj foto: Pixabay
