Středočeské
Zelenenoviny.cz

Sysli věští jaro

21.3.2021 | AOPK

Sysel, jako všichni veverkovití, je hlodavcem, dorůstajícím délky cca 20 cm. Má hustý, hnědý kožich, krátký ocas a čtyřprsté končetiny. Zimu tráví hybernací, kdy dojde ke snížení dechové a tepové frekvence a výraznému poklesu tělesné teploty. Sysel se probouzí z hybernace právě teď. 


S prvními teplejšími dny se vzácní sysli pomalu probouzejí ze zimního spánku. Minulý týden byli k vidění například na Radouči v Mladé Boleslavi. K zimnímu spánku se syslové ukládají často už na sklonku léta. Zatímco některé samice usínají už v průběhu srpna, mláďata často až v říjnu. Během zimy se neprobouzejí a potřebnou energii získávají jen z nashromážděného tuku. Na jaře tak obvykle váží až o třetinu méně než koncem léta. Nyní u nás sysli žijí na pouhých čtyřech desítkách míst. 

Nejpočetnější syslí kolonie jsou v dnes v Mladé Boleslavi na letišti Bezděčín a na Radouči. Další pak v Českém středohoří, na letišti Velká Dobrá u Kladna či v Miroslavi na Znojemsku. 

„Sysel obecný patří mezi kriticky ohrožené, a tedy nejvíce chráněné druhy české přírody. V minulosti ho lidé pronásledovali a cíleně hubili jako zemědělského škůdce. Počty syslů klesaly také kvůli změnám v hospodaření v krajině. Ubylo tak míst, která by mohl samovolně osídlit. Sysla to dovedlo až na pokraj vyhubení,“ říká Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která pro sysla koordinuje záchranný program. 

„Záchranný program běží od roku 2008. Jeho součástí je i každoroční kontrola a mapování všech známých lokalit, kde se tento hlodavec vyskytuje. Těch bylo v loňském roce 42, a celkový odhad počtu syslů dosáhl přibližně 8000 zvířat. Přitom v prvním roce záchranného programu nebyl ani poloviční. Naše úsilí tedy nevyšlo úplně nadarmo," konstatuje Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary, jeden z autorů záchranného programu. 

„O místa, kde sysli žijí, je potřeba pečovat. Dávají přednost nízké trávě. Když je moc vysoká, nemají přehled o okolí a může je ulovit nějaký predátor, jako například dravý pták nebo kočka,“ vysvětluje Tereza Brzobohatá. Ve spolupráci s vlastníky a nájemci pozemků se proto tráva pravidelně kosí. „Těší nás, že lidé jsou většinou za sysly na svém pozemku rádi a že mají chuť se na jejich ochraně podílet,“ dodává. 

„Záchranné programy pomáhají v naší krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů. Nyní jich máme již dvanáct a připravují se další. Díky nim se podařilo zachránit pro naši přírodu hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových. Neprospívají ale jen těm druhům, pro které se připravují. Často totiž spočívají v podpoře šetrného hospodaření, které zlepšuje podmínky i pro jiné rostliny a živočichy,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: AOPK

Zdroj foto: Pixabay

Více informací najdete v rubrikách:



    Reklama

    .

    Reklama:

    FILTRYvody.cz