Smíšená listnatá alej byla vysazená začátkem 19. století. Tehdy lemovala hlavní spojnici Příbrami s Plzní, pro stínění v letních dnech i lepší orientaci za mlhy či hustého sněžení v drsných podmínkách Brd. Alej pamatuje největší rozmach obcí Záběhlá a Padrť, které spojovala. Celá oblast se později stala součástí vojenského výcvikového prostoru a nejprve za války a podruhé v roce 1952 byli obyvatelé Záběhlé i Padrtě ze svých domovů vyhnáni a domy srovnány se zemí. Dnes, po mnoha desítkách let zákazu vstupu, je alej jako součást CHKO Brdy opět přístupná veřejnosti. Nejvýznamnějsí stromořadí Brd bylo nyní vyhlášeno za památné.
Alej je spjatá s historií bývalých brdských obcí Přední Záběhlá a Padrť, které spojovala, alej je tak živým „pamětníkem“ jejich rozmachu, ale i pozdějšího zániku. Je mimořádně významná svým stářím a zachovalostí, je významnou krajinnou dominantou. Jádro aleje tvoří stromy stáří cca 200 let, další byly postupně dosazovány.
Alej na Záběhlé délky cca 800 m roste podél cesty, která byla až do 20. let minulého století hlavní spojnicí přetínající Brdy mezi Rožmitálskem a Plzeňskem. Teprve později se tato spojnice přesunula jižněji, na dnes známou silnici přes Teslíny a Míšov. Stromy v aleji na Záběhlé proto netrpí běžnými „neduhy“ alejí podél komunikací – postupným rozšiřováním silnic, necitlivým vyvětvováním či výkopy pro inženýrské sítě v kořenovém prostoru. Najdeme zde ztepilé kleny s obvodem kmene mezi třemi až čtyřmi metry, ten největší má obvod přes pět metrů. Dále mohutné mléče, jasany a duby, ale třeba i olši a další listnáče.
V předchozích dvou letech byla celá alej arboristicky ošetřena z prostředků Programu péče o krajinu.
Redakčně upraveno
Zdroj: CHKO Brdy
Zdroj foto: Pixabay
