Kalous pustovka je světlá sova menší velikosti s krátkými pernatými oušky. Je to druh hnízdící hlavně na tundrách severní Evropy, Asie i Ameriky. Před zimou tyto sovy přelétají k jihu, v Evropě až po Středozemní moře, a v té době, od podzimu do jara, se objevují také nepříliš početně i u nás. V prosinci byla zcela náhodně zaznamenána na Křivoklátsku, tedy v místě, kde se dosud nevyskytovala.
Při mapování jalovců ve starých, zarůstajích sadech byla minulý týden na Slabecku zaznamenána vzácná zimní návštěva, kalous pustovka. A to hned 8 jedinců. Sovy seděly dosti netypicky na stromě a v křovinách při okraji velké pastviny. Jeden neví, jestli ho oči neklamou, protože tento druh není k vidění zrovna každý den. A proto byl pro jistotu do pole povolán Milan Tichai z ornitologického spolku R. O. S Fénix, aby potvrdil správné určení druhu. Podle jeho slov za skoro 30 let, kdy se ptákům na Křivoklátsku věnuje, tu pobyt pustovek nebyl zaznamenán. Rovněž není zmínka ani v databázi České společnosti ornitologické AVIF. Nejbližší výskyt pustovky je uváděn na Slánsku. Na Rakovnicku, Berounsku a Lounsku výskyt podle AVIF též zaznamenán zatím nebyl. Loni po dlouhé době pustovky vyhnízdily na jižní Moravě díky gradaci hraboše polního. Ze stejného důvodu byly pustovky vícekrát hlášeny letos i z Čech.
Kalous pustovka je severský druh hnízdící hlavně v tundrách severní Evropy, Asie a Ameriky. Pustovky vyhledávají vlhčí travní porosty, bažiny s přítomností keřů a stromů. Hnízda staví na zemi v blízkosti podmáčených míst. Hnízdění u nás je velmi vzácné. Na zemi i sedává, na dřevinách téměř nikdy. Na zimu sovy přeletují k jihu a to je doba, kdy je můžeme vzácně zastihnout i u nás. V otevřené krajině, v místech, kde se namnožili drobní hlodavci. Jako jedna z mála sov loví i za dne, létá nízko nad povrchem polí a luk. Pustovka je charakteristická dlouhými křídly a krátkými pernatými, většinou přilehlými, oušky. Obličej má bíle olemován, kolem očí tmavé skvrny. Létá zcela neslyšně a je s podivem, kterak obratně dokáže létat v zarostlém sadu mezi křovisky.
Její výskyt částečně poukazuje na význam starých sadů v naší krajině. Fungují jako refugium živočichů. Nejen těchto vzácných, občasných hostů, ale celé řady našich ptáků, kterými se to v sadu jen hemžilo. Kosi, drozdi kvíčaly a cvrčaly, strnadi obecní, sýkory a další, kteří zde nacházejí úkryty a důležitý zdroj potravy v podobě ovoce (jablka, ořechy) a plodů divokých keřů (šípek, dřišťál, hloh).
Redakčně upraveno
Zdroj: AOPK Střední Čechy
Zdroj foto: Pixabay
