Tůně vznikají oddělením od říčních či potočních toků, syceny jsou průsakem vody z propustných vrstev nebo vodou při záplavách či velkých deštích. Charakteristikou tůní je jejich zastíněnost okolními stromy, kdy spadané listí a zetlelé rostlinné části se ukládají na dně. To se zde postupně rozkládá a vytváří u dna anaerobní materiál, skýtající ideální podmínky pro život velkého množství rostlinných i živočišných druhů a mikroorganizmů. Nezměrný význam tůní v krajině si uvědomují i v CHKO Brdy.
Na Padrtích a v blízkosti Strašic vznikly na podzim nové vodní plochy - tůně. Vojenské lesy a statky je realizovaly zároveň s vyřezáním okolních dřevin z důvodu prosvětlení z podpory dotačního programu Ministerstva životního prostředí - Péče o přírodu a krajinu na základě zadání AOPK ČR, Správy CHKO Brdy.
Nově vybudovaná tůň zrovna na první pohled nepůsobí přírodě blízkým dojmem, všude jen hnědé bahýnko. Ale některé se již pomalu plní vodou a příští jaro budou připraveny pro první vlnu osídlení z řad vegetace i živočichů.
Tůň je větší či menší vodní plocha v místech, která jsou zamokřená nebo mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím. Je vytvořená hloubením a nemá ani hráz, ani bezpečnostní přeliv a spodní výpusť. Je to vlastně taková díra v zemi s různou hloubkou vody a různým stupněm zazemnění. To je přirozený proces, kdy se tůň vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina. Hladina vody kolísá v tůni během roku v závislosti na srážkách. Ryby v tůni nejsou vítány.
A k čemu tůně slouží? Jsou pravým rájem pro obojživelníky. Pěkně v teploučké, plně osluněné vodě zde mohou v klidu, kterého se jim v současných rybnících díky silné predaci chovanými rybami nedostává, zdárně vyvést další generace. Dále tůně zadržují vodu v krajině a jsou malými místy tzv. mikrobiotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy okem viditelné i mikroskopických rozměrů.
Redakčně upraveno
Zdroj: CHKO Brdy
Zdroj foto: Pixabay
