Tučnice obyčejná je masožravá rostlina, rostoucí vzácně i u nás ve volné přírodě v propustných půdách. Její potravou je drobný hmyz, který láká na své listy pomocí slizovité lepivé látky, jež se na světle třpytí, a tím poletující hmyz naláká. Tučnice obecná je v naší přírodě silně ohrožená, a je proto nutné ji chránit.
Některé rostliny potřebují pro svou přítomnost na stanovišti obnažovaný půdní povrch, kde nemusí hned soupeřit s jinými vzrostlými rostlinami. A tak jim ho dobrovolníci obnažili.
V chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj byla provedena další opatření pro zachování vhodných stanovišť nejen tučnice obecné české. Ta v přírodě neovlivněné melioracemi a dalším lidským počínáním vznikají například kolísáním hladiny vody či činností vody tekoucí. Na Shnilých loukách v národní přírodní památce Jestřebské slatiny, kde za poslední suché roky začala místa vhodná pro tento druh vysychat a zarůstat, byl na části lokality, za pomoci malého bagru, stržen drn. Tuto akci uspořádal spolek Darwiniana z. s., který AOPK ČR, Správě CHKO pomáhá pečovat o rozsáhlé území již mnoho let. Před akcí se spolek několikrát sešel se zástupci AOPK ČR, Správy CHKO, aby vytipovali vhodné plochy a významně při tom nezasáhli do populace jiného druhu. Samotná akce se konala koncem října. Pojezdem bagru a stržením zeminy do hloubky asi 15 cm jsme se zbavili drnu. Díky různorodosti plochy tak vznikly i malé tůňky. Veškerá zemina byla z lokality odvezena. Náklady za bagřík a odvoz zeminy hradil spolek.
Darwiniana z. s. je spolek pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit. Jedním z poslání tohoto spolku je mimo jiné také ochrana přirozených lokalit našich původních masožravých rostlin. Jedná se o skupinu dobrovolných nadšenců a amatérských botaniků, kteří díky své praxi nabyli zkušeností nejen v poznávání „masožravek“, ale také v péči o lokality jejich výskytu.
Shnilé louky, součást NPP Jestřebské slatiny, jsou jednou z posledních lokalit, kde můžeme nalézt tučnici obecnou českou, která zde vytváří životaschopnou populaci s nejvyšší genetickou variabilitou. Proto tu spolek pomáhá s péčí již mnoho let. Vyřezávají nálety, kosí část lokality, narušují drn a podobně. V loňském roce pokosili část rákosu na okraji velké tůně, kde se hned letos ukázalo mnoho nových rostlinek tučnice. Letos krom strhávání drnu také na části luk odstraňovali náletové dřeviny, které je zarůstají.
Jak příznivý vliv měla akce s bagrem na populaci tučnice se ukáže v následujících sezónách. Bude ale také záležet na počasí, protože takto specifická stanoviště jsou jím významně ovlivněna, ať už suchem nebo zaplavením. Nicméně nejen tučnice si s tím dokáže poradit, jak příroda dlouhodobě dokazuje svou různorodostí. Rozhodně lépe, než s úpravami krajiny spáchanými nejen v minulosti.
Redakčne upraveno
Zdroj: AOPK
Zdroj foto: Pixabay
