Středočeské
Zelenenoviny.cz

Zelená páteř města je odpočinkovou oblastí protínající celé město od jihu k severu. Patří sem zejména rekreační areál Nového rybníka s dětským hříštěm a minigolfem. Dále klidová zóna na Rynečku s lanovým centrem, kombinovaným dětským hřištěm, seniorparkem a oploceným výběhem pro volný pohyb psů. Oblast zakončují rybníky Hořejší a Dolejší Obory. Po celé délce páteře vede upravená cyklostezka. Zelenou páteř nyní rozšiřuje další část - Čekalíkovský rybník.

Práce v okolí Čekalíkovského rybníka navazují na již vybudované části Zelené páteře, tedy na zrekonstruovaný areál Nového rybníka a klidovou zónu Ryneček, jejíž součástí je dětské hřiště, posilovací prvky pro seniory nebo například oplocený výběh pro psy.

Cílem revitalizace tohoto území je přetvoření nevyužitého prostoru bývalých zahrádkářských kolonií s nefunkčním rybníkem v centru města na příjemný park, na místo vhodné k relaxaci a odpočinku. Vybudování zmiňované klidové zóny není pouze o vypracování projektu a samotné realizaci, ale také o řadě dalších úkonů. „Práce v oblasti Čekalíkovského rybníka začaly již v minulém volebním období rušením zahrádkářské kolonie. V současné době probíhá na základně dendrologického průzkumu kácení v oblasti, a poté budou moci být zahájeny samotné práce na vyčištění rybníka, parkové úpravě oblasti, vybudování altánu, mola, herních prvků pro děti. Projekt řeší mimo jiné obnovu náhonu ze Sázkového potoka, který přes Kaňku teče právě do Čekalíkovského rybníka. Celá oblast se dočká nové výsadby zeleně a součástí parku bude také odkaz na Valle di Ledro a česko-italskou historii,“ dodal starosta Jan Konvalinka.

Zapomenout nesmíme ani na další aspekty projektu, jako je parkování či úprava dopravy v okolí. V rámci projektu se počítá s vybudováním vyvýšeného zpomalovacího prahu v Milínské ulici, který zajistí bezpečný přechod ve směru na Svatou Horu. Zároveň dojde k vytvoření nových parkovacích míst sloužících nejen návštěvníkům parku, ale především obyvatelům zmiňované oblasti.

Park nabídne celou řadu aktivit, aby si na své přišli všichni návštěvníci parku.

Hlavní promenáda jako vzpomínkové místo – prvek, jež nabízí nespočet výhledů na Čekalíkovský rybník, klidné posezení na lavičkách i pobytových schodech s výhledem do zeleně. Zároveň místo odkazu na česko-italskou historii, kterou připomínají nejen desky usazené do chodníku, ale i autorské informační tabule

Pobytová mola – pohledově atraktivní prvky, jež nabízejí návštěvníkům kontakt s vodní hladinou a neformální posezení

Stezka bosou nohou – nabízí jedinečný zážitek nahým chodidlům, pobaví malé i velké

Nejdelší skluzavka v Příbrami – zábavné svezení pro děti na zvlněné dráze

Přírodní herní prvky pro děti – nabízí odpočinek od strohých městských hřišť a intuitivní hru v přírodním prostředí

Houpací lavička – příjemná relaxace nad vodní hladinou nebo první rande

Centrální plocha s altánem – pro konání venkovních představení, potkávání se, skákání na trampolínách, posezení u piknikového stolu či schování se před deštěm v altánu. V rámci altánu bude zabudována elektro přípojka pro konání akci nebo zřízení dočasného občerstvení.

Sad – příjemné posezení a relaxace pod korunami ovocných stromů, česání ovoce

Stezka rákosím – nabízí možnost průchodu mezi jedinečnou litorální vegetací, pozorování ptactva a vodních živočichů

Pláž – pro trávení volného času u vody

Brod – unikátní přechod přes Příbramský potok jako zábavnější varianta k překonávání vodního toku

Redakčně upraveno

Zdroj: město Příbram

Zdroj foto: Pixabay
 

Jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst v Brdech leží při severním okraji CHKO, nedaleko obce Malá Víska. Vrchol Jindřichovy skály leží v nadmořské výšce 588 metrů nad mořem. Její současný název se datuje k počátku 20. století. Jmenuje se po majiteli komárovského panství knížeti Heinrichovi (Jindřichovi) z Hanau, kterému zdejší lesy patřily. Do té doby nesl tento kamenný útvar název Vísecká skála. V prosinci 2019 byla lokalita vyhlášena přírodní památkou. 

Letos o Vánocích jsme si v CHKO Brdy nadělili hezký dárek – vyhlášení prvního maloplošně chráněného území ve Středních Brdech. Jindřichova skála, skalní „srub“ s kolmou stěnou a kamenným mořem představuje pro Brdy typický geomorfologický jev.

Skalní srub, jak se tento útvar také nazývá, vznikl zvětráváním a postupným odlamováním skalních bloků. S výškou stěny až 21 m patří k těm nejvyšším v Brdech a jde o památku národního významu. Kamenné moře pod ním je zvláštní svou rozlohou i velikostí skalních bloků. Tvořen je prvohorními (kambrickými) slepenci, tvrdou a kyselou horninou.

Z živé přírody najdeme na Jindřichově skále hlavně bohatství lišejníků – několik ohrožených druhů keříčkovitých dutohlávek a další lišejníky oblibující osluněná suťová pole. Nacházejí tu dobré životní podmínky v podobě dostatku světla a menší konkurence ostatních rostlin, které nedokážou prosperovat v drsných podmínkách balvanité suti. Co však lišejníkovým porostům v suti ubližuje, je sešlapávání. Jsou to dlouhověké organismy a rostou jen velmi pomalu. Děkujeme proto všem turistům a horolezcům za pochopení pro tyto malé obyvatele a za respektování zákazu vstupu do sutí a na skalní stěnu! Na jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Brdech, odkud můžeme přes údolí Červeného potoka obdivovat hrad Valdek a za ním křivoklátské kopce, se dá pohodlně dojít po turistické značce z Malé Vísky u Hořovic.

Chráněná území mají různá data „narození“, několik jich vzniklo na Nový rok – mezi nimi i CHKO Brdy. Přírodní památka Jindřichova skála byla vyhlášena 10. 12. s účinností na Štědrý den, 24. 12. 2019. Toto vánoční datum tak může být inspirací třeba k hezkému zimnímu výletu.

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Brdy

Zdroj foto: Pixabay

Zálabská skála není jen skalnatý masiv, který se zvedá od labského nábřeží, ale i přikrčené nízké domky nad ním a kamenné zídky v rozvlněném terénu, kde nenajdeme asfalt a dokonce ani beton. Jde o jednu z posledních lokalit, kde Kolín autenticky připomíná svou podobu z minulých století. Proto se město ve spolupráci s občanským spolkem Zálabská skála rozhodlo osobitou kolínskou lokalitu zrevitalizovat. 

V pátek 29. listopadu za velmi proměnlivého počasí, střídající déšť, vítr i sluníčko, byl oficiálně otevřen prostor kolem zálabské skály, který prošel revitalizací.

Toto malebné zákoutí kolem Práchovny bylo upraveno, vyčištěno, přibyl nový mobiliář v podobě laviček, ohniště, otevřely se nové výhledy. V nejbližší době přibudou i nové odpadkové koše. Po konzultacích s místním spolkem Zálabská skála byl zachován co nejvíce přírodní ráz cest. Prostor na skále, pod ní na nábřeží kolem řeky a u Práchovny byl osazen jednoduchými dřevěnými lavičkami, které časem ještě získají patinu. U Práchovny bude možné zaparkovat kolo, je zde vytvořené ohniště.

Slavnostní pásku přestřihl starosta Michael Kašpar a místostarostka Iveta Mikšíková společně se zástupcem společnosti TPCA Tomášem Paroubkem.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Kolín

Zdroj foto: Pixabay

Tůně vznikají oddělením od říčních či potočních toků, syceny jsou průsakem vody z propustných vrstev nebo vodou při záplavách či velkých deštích. Charakteristikou tůní je jejich zastíněnost okolními stromy, kdy spadané listí a zetlelé rostlinné části se ukládají na dně. To se zde postupně rozkládá a vytváří u dna anaerobní materiál, skýtající ideální podmínky pro život velkého množství rostlinných i živočišných druhů a mikroorganizmů. Nezměrný význam tůní v krajině si uvědomují i v CHKO Brdy.

Na Padrtích a v blízkosti Strašic vznikly na podzim nové vodní plochy - tůně. Vojenské lesy a statky je realizovaly zároveň s vyřezáním okolních dřevin z důvodu prosvětlení z podpory dotačního programu Ministerstva životního prostředí - Péče o přírodu a krajinu na základě zadání AOPK ČR, Správy CHKO Brdy.

Nově vybudovaná tůň zrovna na první pohled nepůsobí přírodě blízkým dojmem, všude jen hnědé bahýnko. Ale některé se již pomalu plní vodou a příští jaro budou připraveny pro první vlnu osídlení z řad vegetace i živočichů.

Tůň je větší či menší vodní plocha v místech, která jsou zamokřená nebo mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím. Je vytvořená hloubením a nemá ani hráz, ani bezpečnostní přeliv a spodní výpusť. Je to vlastně taková díra v zemi s různou hloubkou vody a různým stupněm zazemnění. To je přirozený proces, kdy se tůň vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina. Hladina vody kolísá v tůni během roku v závislosti na srážkách. Ryby v tůni nejsou vítány.

A k čemu tůně slouží? Jsou pravým rájem pro obojživelníky. Pěkně v teploučké, plně osluněné vodě zde mohou v klidu, kterého se jim v současných rybnících díky silné predaci chovanými rybami nedostává, zdárně vyvést další generace. Dále tůně zadržují vodu v krajině a jsou malými místy tzv. mikrobiotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy okem viditelné i mikroskopických rozměrů.

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Brdy

Zdroj foto: Pixabay

Skupina dobrovolníků z Březových hor iniciovala revitalizaci plácku Na Cvičné, který se v minulosti díky opravám kanalizace propadl. Město Příbram jej po jednání s místními obyvateli zařadilo do projektu Sport 2030 a dne 2.listopadu bylo hřiště oficiálně předáno do užívání místním dětem. 

10. září 2019 byla slavnostně spuštěna do provozu čistírna odpadních vod ve Slaném - Blahoticích po náročné rekonstrukci. Stavební práce na navýšení kapacity a modernizaci trvaly dva roky. Čistírna nyní disponuje tou nejmodernější technologií. 

Náročná rekonstrukce probíhala od listopadu 2017 do července letošního roku. Starosta města pan Martin Hrabánek říká: Jsem rád, že se do úspěšného konce podařilo dotáhnout tuto, pro Slaný významnou, investiční akci. Sluší se připomenout, že o nutnosti rekonstrukce naší ČOV se hovořilo již před více než 10 lety. Proto mě těší, že se podařilo akci zrealizovat a naše čistírna splňuje všechny normy na kvalitu čištění odpadních vod. Zároveň dochází k navýšení její kapacity, což umožní připojení dalších obyvatel.

Projekt byl spolufinancován z Operačního programu životní prostředí. Dotace činila 56,9 mil. Kč. Ostatní náklady nesl rozpočet města. V rámci projektu došlo ke zvýšení stávající kapacity ČOV na 16 000 EO za použití nejlepších dostupných technologií, které zároveň zajistí vyšší účinnost čištění. Očekávaný denní průtok je 3 000 m³ /d.  Intenzifikace zahrnovala konkrétně vybudování nové usazovací nádrže, kalového hospodářství a došlo i na změnu aktivačního systému. Ostatní objekty, které se nachází v areálu čistírny odpadních vod, byly rekonstruovány, jelikož se nacházely na pokraji své životnosti.   

Čistírna odpadních vod se nachází ve Slaném, na okraji místní části Blahotice. Provoz je zaměřen na čištění splaškových odpadních vod z města a řízeně přiváděných průmyslových odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody jsou následně vypouštěny do recipientu, kterým je Červený potok.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Slaný

Zdroj foto: Pixabay